Hostitelem politického dýchánku byl Silvio Berlusconi, italský miliardář a bývalý premiér, který nyní vede středopravicovou stranu Forza Italia. Setkání se zúčastnil i Matteo Salvini z krajně pravicové Ligy, a zástupci dalších uskupení. Když se jednání protáhla do dalšího dne, telefonicky je povzbuzovala i Giorgia Meloniová, vůdkyně opozice, která má nyní šanci stát se v podzimních předčasných volbách příští italskou premiérkou.
Během 24 hodin byl Draghiho osud zpečetěn. Spiklenci stáhli svou podporu jeho velké koalici a premiérovi nezbylo než jít do prezidentského paláce, kde ve čtvrtek ráno podal demisi. Itálii tak nyní čekají měsíce zmatků. Po volbách 25. září bude pravděpodobně trvat i několik týdnů, než se podaří sestavit novou koalici.
Prezident po rezignaci premiéra rozpustil parlament, Itálii čekají volby |
Krize pro Draghiho začala již o týden dříve. Po měsících narůstajícího napětí uvnitř koalice ho populistické Hnutí pěti hvězd odmítlo podpořit v klíčovém hlasování o důvěře. Draghi rovnou nabídl rezignaci, prezident Sergio Mattarella ho však nabádal, aby místo toho zkusil na svou stranu získat své kritiky.
21. července 2022 |
Draghi souhlasil a naplánoval nové hlasování o důvěře v parlamentu na 20. července. Den před tímto hlasováním však pozval Berlusconi své spojence na schůzku do vily.
Podle samotného Berlusconiho bylo účelem setkání prodiskutovat stávající krizi. Na obrátkách však rychle nabírala jiná agenda: potřeba svrhnout Draghiho koalici a vyvolat předčasné volby.
Podle listu Politico byla na schůzce přítomna osoba, která uvedla, že právě Salvini nejvíce otevřeně trval na tom, že by se pravice měla přiklonit k volbám. Berlusconi byl zjevně stejného názoru. Měl dokonce předložit několik stránek poznámek s dvacetibodovým volebním programem. „Seznam zahrnoval plány na daňovou reformu, spravedlnost či důchody,“ uvedla nejmenovaná osoba. Zúčastnění také hovořili o řešení nelegální migrace, daňové amnestii a investicích do jaderné energetiky. Působilo to jako program nové vlády.
„Celé setkání působilo jako projednávaní programu nové volební kampaně.“
Po šesti hodinách se Berlusconiho kolega z Forza Italia Antonio Tajani spolu se Salvinim vydali za Draghim, v jehož rezidenci se uskutečnilo zúčtování. Berlusconiho vyslanci žádali reorganizaci a přepracování vládního programu. Poté se vrátili do Villa Grande a jednání pokračovalo dlouho do noci.
Den zúčtování
Druhý den, ve středu 20. července, Draghi otevřeně odmítl vyhovět požadavkům pravice. Forza Italia, League a Hnutí pěti hvězd ho proto odmítli podpořit v rozhodujícím hlasování o důvěře, které vyvolal.
EU po Merkelové? Do pozice evropského lídra míří veterán „Supermario“ |
Jako nevolený vůdce vlády národní jednoty, kterou prezident loni vybral, aby pomohla zemi vyvést z pandemie, Draghi cítil, že nemá žádný mandát k tomu, aby se oddával uzavírání politických dohod. Pokud by ustoupil jedné skupině požadavků, byl by to podle něj začátek obchodování, které by už nikdy neskončilo. Draghi nakonec hlasování vyhrál, ztratil ale podporu pravice a Hnutí pěti hvězd.
Mluvčí Forza Italia i Ligy poté popřeli, že by zosnovali Draghiho odvolání, a trvali na tom, že pouze chtěli, aby vedl novou vládu.
A pokud jde o Draghiho, podle jedné osoby obeznámené se záležitostí, je se svým osudem zřejmě smířený. Příštích několik měsíců stráví v čele přechodné vlády, dokud nebude sestavena vláda nová.
Jaký je teď osud Itálie?
Vůdkyně italské nacionalistické strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová (23. září 2021)
Italové půjdou 25. září k volbám a Mario Draghi byl požádán, aby zůstal prozatímním premiérem. Na první pohled se toho moc nezmění, ale parlament byl rozpuštěn, což zastavilo pokrok směrem k rozpočtu na rok 2023 a tolik potřebným reformám.
V současné době se sází na to, že se moci ujme pravicová vláda, kterou možná povede Giorgia Meloniová, jejíž krajně pravicová strana Bratři Itálie nebyla součástí Draghiho koalice.
Leila Simona Talaniová, vedoucí Centra pro italskou politiku na King’s College London, však pro BBC uvedla, že se nemusí jednat o tak velkou tragédii, jak se na první pohled zdá. „Draghi stabilizoval italskou vládu a zajistil si důvěru EU, jeho kabinet se však stále více štěpil. Do podzimu bude sestavená vláda s novým mandátem. Volby alespoň proběhnou rychle,“ vysvětlila.
Nastane obrat ke krajní pravici?
Přání se splnilo i Giorgii Meloniové. Pětačtyřicetiletá vůdkyně krajně pravicového hnutí Bratři Itálie nechtěla mít s Draghiho vládou nic společného a opakovaně vyzývala k předčasným volbám.
Vzhledem k tomu, že průzkumy veřejného mínění přisuzují její straně s neofašistickými kořeny vedoucí postavení s 22-23 % hlasů, má silnou pozici v čele příští italské vlády spolu s krajně pravicovou Ligou a středopravicovou Forzou Italia.
Do čela Itálie míří žena. Vadí jí politická korektnost, gayům by děti nesvěřila |
Meloniová vděčí za svůj politický původ neofašistickému Italskému sociálnímu hnutí (MSI) z 80. let. Její strana je obviňována z toho, že zastává nacionalistické názory na migraci, sociální a kulturní otázky.
Bývalý ministr zahraničí Luigi di Maio zase obvinil Ligu a populistické Hnutí pěti hvězd z flirtování s Vladimirem Putinem. Meloniová však tvrdí, že od ruské invaze zaujímá velmi silný „atlantistický“ postoj ve prospěch Ukrajiny. Naproti tomu Draghi byl vždy silným zastáncem Ukrajiny, hrál klíčovou roli v G7 a NATO, i v EU.
Fragmentace italské politiky
Profesor na univerzitě LUISS Guido Carli v Římě Giovanni Orsina se domnívá, že průzkumy veřejného mínění se mohou během kampaně velmi rychle měnit. „Itálii není politická krize cizí: její příští vláda bude sedmdesátou od druhé světové války. Politická mapa Itálie se rychle mění,“ uvedl. „Italská politika se stala velmi proměnlivou, voliči velmi snadno mění názory. Strany jsou také velmi slabé a panuje zde velká roztříštěnost,“ řekl dále Orsina.
Jediné dvě strany, které v průzkumech přesahují 20 %, jsou Bratři Itálie a středolevá Demokratická strana. Kromě krajně pravicové Ligy a populistického Hnutí pěti hvězd není žádná strana nad 10 %. Jak Forza Italia, tak Hnutí pěti hvězd zaznamenaly odchody voličů.
Leila Simona Talaniová se zase domnívá, že pravicové strany by mohly mít problém vytvořit většinu. Místo nich by tak mohla uspět širší skupina středu, levice a části pravého středu.
