Podle odborníků jde o jednoduchý asi desetiminutový zákrok, který znamená pouhé stříhnutí do blanky. Operovat lze i ambulantně za lokálního umrtvení.
Podle specialisty na záležitosti krční, nosní a ušní Čung Do-kwanga zlepší výslovnost jak angličtiny, tak korejštiny těm dětem pod pět let, jejichž jazyk je příliš krátký nebo neohebný. Ty dělají často chyby například při vyslovování 'rs' a 'ls'.
"Tento stav ale není příliš běžný a je desetkrát více rodičů, kteří si přejí tento zákrok u svých ratolestí, než u dětí, které ho skutečně potřebují," dodává.
"Rodiče si přejí, aby jejich děti uměly dobře anglicky, a tak je nechávají operovat," vysvětluje i doktor Nam, který takovýchto chirurgických zákroků provede deset do měsíce. "Není to kosmetický zákrok. V některých případech je pro náležité vyslovování v angličtině skutečně zásadní."
Kritikové: Není to nutnost
Kritikové ale nesouhlasí. Frenektomie, která se používá i při nápravě takzvaného "přirostlého jazyka", kdy se tenká blanka tkáně pod jazykem - frenulum - táhne až k jeho špičce, podle nich není nezbytná. Pomůže prý jen lidem, jejichž jazyk se nemůže volně dotknout patra.
Statistika neexistuje
V Jižní Koreji neexistují statistiky podobných operací. Ty se totiž provádějí hlavně na soukromých klinikách. Podle lékařů ale jejich popularita roste zároveň s boomem výuky angličtiny.
Jihokorejská společnost je posedlá vzděláním
V jihokorejské - soutěživé a vzděláním posedlé - společnosti je plynná angličtina bez přízvuku vrcholnou metou studia jazyků. Není zde neobvyklé, že šestiměsíční dítě sleduje celé hodiny naukové video, zetímco jeho sedmiletý bratr ještě večer odchází z domova na kurz angličtiny.
Mnozí zdejší rodiče vydávají měsíčně za pobyt potomka v mateřské anglojazyčné školce celý svůj plat. Soukromým učitelům angličtiny se platí až padesát dolarů za hodinu.
Výuka angličtiny - průmyslové odvětví
Výuka angličtiny v zemi se vyrovná průmyslovému odvětví, která za rok vydělá na tři miliardy dolarů. To navíc nezahrnuje tisíce dětí, kterí každoročně jezdí na "jazykovou zkušenou" do zahraničí.
Další ukázkou místního lingvistického zanícení je soulská horká linka, kam mohou lidé volat, zaznamenají-li na některém z veřejných anglických nápisů pravopisnou chybu.
"Učení angličtiny je tu téměř národním náboženstvím," říká Jonathan Hilts, moderátor populární anglojazyčné talk-show jihokorejského televizního vzdělávacího programu.
Není divu, že celá záležitost má i svůj rub. Lingvisté varují, že děti nucené ke studiu jazyka v příliš raném věku nebo příliš tvrdě, mohou skončit v lingvistické prázdnotě. Pak nejsou s to obratně hovořit ani v rodném jazyce ani anglicky. Psychiatrové navíc upozorňují na stále častější úzkost u dětí předškolního věku, kterou vyvolal přílišný tlak.
