Kdo přišel s nápadem poslat do vesmíru českou vlajku?
Tu myšlenku jsem manželovi vnukla já. Chtěla jsem, aby se i lidé v Česku nadchli pro jedinečnou misi, kdy se lidé nejspíš naposledy vypraví do vesmíru opravit Hubbleův teleskop. Chceme, aby Češi věděli, že mají s touto misí co do činění.
Z vašeho jména by nikdo neuhádl, že jste původem Češka.
Já vím, jsem po matce Češka a po otci Indka, moji čeští příbuzní mi říkají Indírko. Máma se narodila ve Znojmě a vyrůstala v Brně, pak se potkala s mým otcem a odstěhovali se do Francie. Usadili jsme se v Kanadě a teď žijeme kvůli Andrewově práci ve Spojených státech. Mám však pořád bratrance a sestřenice v Brně, Plzni i v Praze.
Vy jste četla Písně kosmické, které vezme váš manžel do vesmíru?
Popravdě řečeno ne. Myslím, že ani nevyšly anglicky a já česky umím jen pár vět. Ale pokud vím, je tahle knížka u vás v Čechách hodně oblíbená.
Jak to vypadá, když posíláte knihu do vesmíru? To ji tam necháte?
Ne, to ne. Tu knihu přivezete hned nazpátek. Je to taková pocta. Instituce, která knihu poskytne, si ji pak uloží jako vzácný suvenýr. Manžel ji chce osobně přivézt do Prahy a bude tam mít, doufám, i přednášku na univerzitě.
S těmi suvenýry se ve vesmíru odehraje nějaký ceremoniál?
Na to není čas. Tahle mise je hodně specifická, neletí se na vesmírnou stanici, ale rovnou na Hubbleův teleskop a každá chvíle, kterou tam strávíte, je velmi drahá.
Poletí do vesmíru poprvé?
Ano. Manžel se připravuje na let do vesmíru od roku 2000, pak však došlo k té tragédii s raketoplánem Columbia, takže se všechno zpozdilo. Na tenhle moment čekáme už devět let.
Nebojíte se o něj?
Musíte to brát pozitivně. Máme dva syny a chci, aby si z manželovy práce vzali jen to dobré. Když se bojíte, jen vás to paralyzuje.
Vy také pracujete v oboru, který souvisí s vesmírem?
Ne. Pomáhám lidem, kteří se po mrtvici učí mluvit. Ve volnu hraji tenis.
