První solidní důkaz o pigmentu pochází ze zkamenělých ocasních per menšího dinosaura Sinosauropteryxe nalezeného v Číně. Zdá se, že tvor měl červenohnědé proužky, uvádí ve své on-line verzi časopis Nature.
Ocas tvora starého 125 milionů let má stejné vnitřní buněčné barvivo jako lidé s rezavými vlasy, zní závěr studie Mikea Bentona, profesora paleontologie na anglické univerzitě v Bristolu.
Navíc ze studie vyplývá, co tvrdili i jiní vědci, a sice že někteří dinosauři měli peří, a tedy blízko k opeřencům. Dřívější studie jiné skupiny vědců našla v pravěkém ptačím peří podobné barevné stopy.
Jenže dosud si všichni mysleli, že pravěcí tvorové měli daleko fádnější barvy, ale žádné důkazy neexistovaly. Jakmile se začaly objevovat stopy bližšího spojení s ptáky, začalo se spekulovat i o barvách.
"Bentonovy poznatky nám umožní poznat barvu lépe podle anatomie zvířete. Aplikovat je můžeme na všech zkamenělinách," říká známý odborník na dinosaury Paul Sereno z University of Chicago, který nebyl členem týmu.
"Barva a peří sloužily patrně k tomu, aby se tvorové předvedli, stejně jako to má páv," uvedl vědec.
Barvy dinosaura tak, jek je vědci určili z fosilie nalezené v Číně
Dospělý Sinosauropteryx měřil na délku asi metr, tedy pokud nepočítáme ocas, jenž mohl být až dva metry dlouhý. Živočich to byl masožravý, živil se malými zvířaty.
O vývojové blízkosti dinosaurů s ptáky se ví už dlouho. Jenže v případě Sinosauropteryxe se věci mají jinak. Proháněl se touto planetou dříve, než se vůbec nějací ptáci objevili. Podle profesora Bentona ho lze označit za "prvního" z opeřených dinosaurů s tím, že jeho péra spíše připomínala štětinky, navíc kratší než jeden milimetr. Tyto štětinky však obsahují v sobě mnoho melanosomu, podobně jako jiné peří. Melanosom je okrouhlý útvar, těžko rozeznatelný i pod mikroskopem. Je to místo, kde se tvoří pigment melanin, jednoduše řečeno barva.
Právě z tvaru melanosomu lze vyvodit závěr ohledně zabarvení těla. Sinosauropteryx byl vybavený takovými, které lze "přetlumočit" do barvy červené či šedobílé. Prostě zrzavé, až oranžové.
Jak už to však mezi vědci bývá, najdou se i tací, kteří tuto teorii odmítají. Pochybují totiž o základním předpokladu, a sice že dinosauři byli vybaveni peřím. K takovým skeptikům patří John Feduccia z University of North Carolina v USA. Bentonova studie podle něj nic nedokazuje, neboť melanosom, o kterém je v ní řeč, se dost liší od toho v jiných zvířatech. Podle něj tu dochází k záměně: nejde o žádné stopy pigmentu, ale o fosilní bakterie.
"Mnohým lidem se představa opeřených dinosaurů velmi zamlouvá. Takže hledají důkazy i tam, kde nejsou," tvrdí Feduccia v odpovědi zaslané e-mailem.
Paul Sereno se však přiklání na Bentonovu "opeřenou" stranu. Dotyčné molekulární útvary jsou seřazené, nikoli náhodně seskupené, takže o žádných bakteriích tu nemůže být řeč. "Dinosauři prostě měli peří, tečka," říká Sereno.
