Dalajlama okamžitě po příjezdu zdůraznil, že jeho pětidenní návštěva v oblasti, kam poprvé vstoupil při svém útěku z Tibetu v roce 1959, nemá politický charakter. Cílem je prosazovat v oblasti náboženské hodnoty, mír a soulad.
To ale příliš neuklidnilo čínské komunistické předáky, kteří návštěvu ostražitě sledují. A to hned ze dvou důvodů. Dalajlamu stále obviňují, že usiluje o odtržení Tibetu od Číny. A právě kousek za čínskými hranicem v Arunáčalpradéši žije mnoho tibetských uprchlíků.
Dalajlama zavítal do indického Tawangu (9. listopadu 2009)
Tawang je navíc domovem kmene Monpa, který má silné vazby na tibetskou metropoli Lhasu. V 17. století z této oblasti pocházel šestý dalajlama a Čína se obává, že pokud by odtud vzešel i dalajlama příští, byl by mimo kontrolu Pekingu.
Dalajlama zavítal do indického Tawangu a přišly tisíce poutníků (9. listopadu 2009)
O oblast soupeří Čína s Indií
Čínské ministerstvo zahraničí už před příjezdem dalajlamy do oblasti, kdy byl za dobu svého působení v exilu už pětkrát, přispěchalo s prohlášením, že tato návštěvu jen dokazuje dalajlamovy protičínské postoje. A to i přesto, že dalajlama už několik let neusiluje o samostatnost, ale rozumnou autonomii Tibetu v rámci Číny.
Dalajlama zavítal do indického Tawangu, přívítaly ho tisíce buddhistických poutníků (9. listopadu 2009)
Druhým ostrým trnem v očích Pekingu je územní spor Indií, který se týká právě oblasti, kam dalajlama zavítal. Od čínsko-indické války v roce 1962 Peking nárokuje 90 tisíc čtvrerečních kilometrů území státu Arunáčalpradéš.
Indie naopak prohlašuje, že Čína od roku 1959 neoprávněně okupuje 38 tisíc kilometrů čtverečních indického území v oblasti Aksaičin ve státě Džammú a Kašmír. Vztahy mezi oběma ekonomickými rivaly tak jitří občasné přeshraniční provokace. Návštěva dalajlamy v citlivé oblasti jim nijak nepomáhá.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google
