"Mé rozhodnutí vzdát se tohoto úřadu neznamená, že se chci vzdát své odpovědnosti," řekl dalajlama v projevu v severoindické Dharamsale, kam se uchýlil v roce 1959 po potlačení protičínského povstání. Své funkce se chce vzdát na schůzi exilového tibetského parlamentu ještě tento měsíc.
Odchod z čela vlády podle něj není projevem malomyslnosti, ale rozhodnutím, jež Tibeťanům prospěje. "Už v 60. letech jsem opakovaně upozorňoval, že Tibeťané potřebují vůdce zvoleného svobodně tibetským lidem, kterému budu moci předat moc," řekl dalajlama.
Oslavy tibetského nového roku v indické Dharmasale (7. března 2011)
"Nadešla chvíle tento záměr realizovat." O jeho úmyslu vzdát se politické činnosti informoval už loni v listopadu dalajlamův mluvčí. Uvedl tehdy, že pětasedmdesátiletá hlava lamaistické církve odejde z politiky, ale nevzdá se své duchovní role.
Dalajlama vede nenásilný boj za plnou autonomii Tibetu v rámci Číny, Peking ho ale obviňuje ze separatismu. Charizmatický filozof cestuje a přednáší po světě, několikrát byl i v Česku. Tändzin Gjamccho, jak zní dalajlamovo občanské jméno, je nositelem Nobelovy ceny za mír z roku 1989.
Dalajlamův věk a jeho chatrný zdravotní stav stále ostřeji nastolují otázku nástupnictví. Dalajlamu tradičně vybírají nejvýše postavení lamové, ale čínský komunistický režim si vyhrazuje právo do výběru zasáhnout, přičemž se odvolává na historický precedens z doby císařství. Čína dala nedávno najevo, že při výběru jeho nástupce projeví "pevnost".
