Mnoho pověrčivých lidí na něj nikdy nevstoupilo, protože věří, že by s nimi duchové zle zatočili. Je totiž na posvátném místě, kde se podle místních animistů odedávna vyskytovali džinové, kteří mohou být dobří i zlí.
Podobných míst je podél řeky více. V případě Souta Dounou se džinové ukrývají pod oblouky mohutného betonového mostu dlouhého 1 600 metrů. Pro jedny je to místo posvátné, jiní ho považují za ďáblovo doupě.
Je to v hlavním městě třetí most. Vede přes řeku Niger, která dělí maliskou metropoli na dvě poloviny. Nahrazuje zbytky malého kamenného mostu z koloniálních dob, který vede těsně kolem něj a který nyní obývají hejna holubů.
Na březích pod mostem vyčuhují černé kameny obroušené prudkým tokem. Téměř denně rudnou krví obětních zvířat. Zabíjejí se tam ovce, kozy, kuřata, někdy i krávy. V létě nastává doba dešťů. Velká voda, která přichází na začátku června, to vše pohltí.
Zvířata se obětují z nejrůznějších důvodů. Třeba kvůli problémům v rodině nebo s partnerem či kolegou, nebo i jen kvůli přání napomoci trochu osudu.
Obětují maso, pak si ho odnesou
„Měla jsem sen, džin mi v něm řekl, abych přišla,“ řekla Assa Camaraová se smrtelně vážnou tváří agentuře AFP. Rituálů se účastní už 20 let.
Někdo obětuje dvě kuřata, tři vajíčka, dvě cigarety a mléko. Masa je však přece jen škoda a odnese si ho domů.
Tiam Diarra si neodnáší nic. Do vody vhodil sáček plný léků jako svůj dar řece a džinům. „To je na zažehnání kletby jednoho kouzelníka,“ říká a odjíždí na skútru. Obětováním tak začal svůj dlouhý pracovní den.
Ti, kdo věří v Souta Dounou, považují za důkaz existence džinů i sebevraždy a utonutí, byť se to v zemi zas tak často nestává, říká místní antropolog Salia Malé.
Lidé tam prý viděli sirénu, jiní mluví o zatopené vesnici nebo o ohromné džinově ruce, která strhla do vody řidiče na motorce.
„Byla to legenda a ožila, když Číňané začali stavět,“ říká Belbo Ouologem, který v té době stavitelům dělal tlumočníka. „Ta firma zkoumala řeku pomocí robota. Našli velkou díru vedoucí k podzemní vodě. Nad tím otvorem je vír a pohltí cokoli, co tam spadne. Je to typický úkaz,“ tvrdí Ouologem.
Podle Diarry i Číňané dali místním džinům oběti, aby mohli ten most postavit. Sám k řece chodí obětovat každých čtrnáct dní. „To se moc neřeší, je to prostě tak. Nelze do toho moc šťourat, protože džinové by se mohli rozzlobit,“ dodává.