Čína stupňuje napětí v Jihočínském moři. Tchaj-wanu hrozí novými loděmi

  • 280
Čína s velkou pompou uvedla do provozu tři nové chlouby svého námořnictva, které je co do počtu lodí největší na světě. Dále tak stupňuje napětí kolem samosprávného ostrova Tchaj-wan, kterému hrozí „v případě potřeby“ vojenským zásahem. Ve sporném Jihočínském moři Čína nadále upevňuje své pozice a ukazuje svou rostoucí sílu.

Čína za účasti prezidenta Si Ťin-phinga demonstrovala svou rostoucí námořní sílu představením tří nových vojenských lodí v přístavu ve městě San-ja na pobřeží Jihočínského moře. Čína se pochlubila především lodí Chaj-nan, která je považována za nejpokrokovější a největší plavidlo čínské flotily.

Slavnostní ceremonie následuje po měsících rostoucího napětí ve sporném Jihočínském moři, kolem samosprávného ostrova Tchaj-wan, který funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim komunistické strany, který sleduje nezávislost Tchaj-wanu velmi nelibě.

„Plavidla budou hrát důležitou roli při řešení otázek na místech, jako je ostrov Tchaj-wan a Jihočínské moře,“ řekl vojenský komentátor Sung Čung-pching pro čínské stranické noviny Global Times.

Nové chlouby čínského námořnictva

Loď Chaj-nan je navržena jako útočná platforma, ze které lze zahájit obojživelný nebo vzdušný útok. Najednou může přepravovat až 1 200 vojáků a tři desítky vrtulníků různých typů. K dispozici je také dok, který lze použít k výsadkovým operacím obojživelných vozidel a přistávacích člunů. Loď tedy může přepravovat nejen vojáky, ale třeba i tanky.

Druhé plavidlo, Ta-lien, je křižník vyzbrojen protilodními raketami, protiletadlovými raketami středního doletu a případně také novými čínskými protiponorkovými raketami.

INFOGRAFIKA: Nová čínská vojenská plavidla

Třetím plavidlem je modernizovaná ponorka typu 094 s jaderným pohonem, Changzheng-18, o které se předpokládá, že je schopná nést 12 mezikontinentálních balistických raket JL-2. Jak podotýká britský list The Times, je to poprvé, co Čína otevřeně uvedla do provozu ponorku na jaderný pohon.

Čína posiluje své pozice v Jihočínském moři

Pokud se Čína rozhodne podrobit si Tchaj-wan vojenskou silou, je jasné, že musí být připravena odrazit možnou vojenskou intervenci USA, které se svými spojenci v regionu na ochraně Tchaj-wanu pracují.

V Jihočínském moři tak Čína posílila své nároky vybudováním řetězce opevněných ostrovů a tchajwanský vzdušný prostor narušuje se zvyšující se pravidelností. Obě otázky považuje Čína za zásadní pro svůj národní zájem, stejně tak vybudování světového námořnictva.

Čínské námořnictvo je co do počtu lodí největší na světě, má nyní asi 360 lodí, Amerika asi 290. Za dvacet let se ztrojnásobilo, Čína za tu dobu vyrobila více lodí, než kolik jich má loďstvo Británie, Indie, Německa a Španělska dohromady, spočítal známý americký think-tank Středisko pro strategická a mezinárodní studia.

Americké loďstvo je sice stále mnohem silnější, má daleko více letadlových lodí a křižníků, i když Čína má zase více ponorek, je ale rozprostřené po celém světě, zatímco Čína se soustředí na přilehlá moře.

Vztahy s Pekingem se v posledních měsících zhoršily nejen v případě Tchaj-wanu, ale i Austrálie. „V celém regionu dochází k militarizaci základen. Je zřejmé, že zde existuje značná aktivita a mezi Tchaj-wanem a Čínou panuje nepřátelství,“ podotkl v neděli australský ministr obrany Peter Dutton s tím, že tyto aktivity by neměly být opomíjeny.

Tchaj-wan jako sud s prachem. Sílí obavy, že se blíží nový světový konflikt

„Oblast nyní připomíná Balkán před vypuknutím první světové války. Okno pro nenásilné řešení vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem se nebezpečně zavírá,“ tvrdí Ma Čchen-kchun, profesor z tchajwanské Národní obranné university.

Podle agentury Kyodo News armáda v Japonsku zvažuje možnou reakci v případě vojenského konfliktu mezi USA a Čínou o Tchaj-wan. USA mají na japonském ostrově Okinawa vojenskou základnu, která by hrála významnou roli při jakékoli americké obraně ostrovního národa.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video