Li Ťing-wejovi byly pouhé čtyři roky, když ho v roce 1989 soused vylákal z domova ve vesnici nedaleko města Čao-tchung na jihozápadě Číny. Obchodníci s lidmi ho prodali rodině toužící po synovi. Žila ve střední Číně, zhruba 1800 kilometrů od Liovy rodné vísky. Od svých adoptivních rodičů se o svém původu nic nedozvěděl, výsledky nepřineslo ani pátrání v dostupných databázích DNA.
Li se rozhodl vyhledat pomoc prostřednictvím internetu. Letos 24. prosince na aplikaci Tou-jin pro sdílení videí zveřejnil vlastnoručně nakreslenou mapku vesnice, tak jak si ji pamatoval, včetně budovy, o které se domníval, že je to škola, rybníčku a bambusového lesa.
„Jsem dítě, které hledá domov. Soused mě odvezl do provincie Che-nan někdy kolem roku 1989, když mi byly asi čtyři roky,“ vyprávěl ve videu, které sdílely tisíce lidí. Policie poznala, o kterou vesnici na mapě jde, a našla v ní i ženu, které před lety zmizel malý syn. Testy DNA potvrdily, že jde skutečně o Liovu matku.
V sobotu se znovu setkali. „Děkuji všem, kdo mi pomohli se sejít s rodinou,“ napsal Li. Podle místních úřadů jeho biologický otec už nežije.
BBC uvádí, že únosy dětí nejsou v Číně ničím neobvyklým, protože v tamní společnosti je považováno za důležité, aby rodina měla syna. Mnoho dětí je uneseno ve velmi nízkém věku a prodáno do jiných rodin.
Muže unesli obchodníci s lidmi jako batole, rodiče ho našli po 32 letech |
Podle odhadů z roku 2015 takový osud ročně postihne asi 20 000 dětí. List South China Morning Post píše, že do loňského listopadu se podařilo dohledat 8300 dětí, které se ztratily v uplynulých desetiletích.
21. května 2020 |