Podle PLA Daily se cvičení uskutečnilo v „uplynulých dnech“ v jižní části provincie Fu-ťien, naproti níž leží Tchaj-wan. Jednotky zkoušely vylodění na pláži a útočné formace.
Vojáci byli „rozděleni do několika vln, aby se zmocnili pláže a plnili bojové úkoly v různých fázích“. Akce se účastnili „úderníci“ neboli elitní jednotky z předních linií, ženisté a lodní specialisté.
Záběry z akce ukazují, jak vojáci v člunech najíždějí na pláž, hází kouřové granáty, prolamují ostnaté dráty a koupou zákopy. Podle agentury Reuters se cvičení zúčastnil jen malý počet členů ozbrojených sil.
#China: A combined arms brigade attached to the PLA’s 73rd Group Army recently held multidimentional amphibious landing drills with assault boats, drones and laser engagement systems in a sea area in Eastern China's Fujian Province. https://t.co/3PtsmyHpG5
Cvičení podle listu prokázalo, že armáda je schopná „zmařit“ veškeré „separatistické činy“ nezávislých sil Tchaj-wanu. „Pokud by se separatistické síly usilující o nezávislost Tchaj–wanu v čímkoliv jménu a jakýmikoliv prostředky odvážily odtrhnout ostrov od Číny, Lidová osvobozenecká armáda je rázně rozdrtí za každou cenu,“ napsal PLA Daily.
Státní deník Global Times cituje vojenského analytika, podle něhož má cvičení sloužit jako důkaz, že čínská armáda je schopná docílit složité vojenské operace navzdory pochybnostem Tchaj-wanu. Deník dodává, že mohou následovat další ukázky mnohem ambicióznějších vojenských taktik, pokud budou „separatisté setrvávat v provokacích“.
Zpráva přichází krátce poté, co čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že proces znovusjednocení Tchaj-wanu s Čínou „rozhodně bude dokonán“. Dodal, že sjednocování bude probíhat „mírovým způsobem“.
Projev čínského prezidenta přišel po dnech zvýšeného napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. Na začátku měsíce čínská armáda čtyři dny po sobě vysílala letadla ke tchajwanskému pobřeží a tamní ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng mluvil o nejhorší situaci za posledních čtyřicet let.
Šéf čínské kanceláře pro Tchaj-wan Ma Siao-kuang uvedl, že důvodem současného napětí je „spolčení“ Demokratické pokrokové strany (DPP) tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen s cizími silami a „provokace“ ve formě snah o nezávislost ostrova. Čínské manévry v Tchajwanském průlivu proto označil za zcela oprávněné. Výrazem „spolčení“ nejspíše Ma odkazoval na politickou a vojenskou podporu, kterou Tchaj-wanu poskytují Spojené státy.
Čína opakovaně naznačuje, že Tchaj-wan připojí silou. Prezidentovy výroky přesto byly mírnější než v minulosti.
Tchaj-wan odmítá přijmout čínský návrh dvou systémů, jedné země, které Peking aplikuje v Hongkongu. Je připraven se bránit jakékoliv agresi, uvedl Tchaj-pej.
Cvičení u Indie
Čínská armáda uspořádala i tankové cvičení v blízkosti indické hranice v pohoří Karakoram. Stalo se tak poté, co v neděli znovu selhalo další kolo rozhovorů mezi zástupci Pekingu a Nového Dillí ohledně napětí, které mezi oběma zeměmi panuje kvůli sporné hraniční oblasti Ladák.
Na Tchaj-wanu tajně působí speciální jednotky americké armády, cvičí vojáky |
Čína a Indie se navzájem obviňují z „nerealistických“ požadavků a porušení bilaterálních dohod.
Selhání diplomatických rozhovorů znamená, že na obou stranách Ladáku zůstanou vojáci i během kruté zimy, upozorňuje agentura AP.
Napětí přetrvá od května minulého roku, v oblasti došlo k několika potyčkám. Spor vyvrcholil o měsíc později, kdy zahynulo dvacet indických vojáků a čtyři čínští vojáci.
