Ač je Čína nejdůležitějším obchodním partnerem Austrálie, mezi oběma zeměmi dlouhodobě vládne napětí kvůli mocenským ambicím asijského obra v Tichomoří. Koronavirová krize nedůvěru Canberry vůči Pekingu ještě posílila. Austrálie nyní požaduje, aby nezávislá mezinárodní komise vyšetřila původ a šíření koronaviru.
Koronavirus ve světě   |
Australská ministryně zahraničí Marise Payneová řekla australské stanici ABC, že Čína by měla být ochotná se vyšetřování zúčastnit. „Musí se to stát realitou. Ano, my to podporujeme a očekáváme a věříme, že Čína bude spolupracovat.“
Payneová přiznala, že její znepokojení čínskou netransparentností je na „velmi vysokém bodě“. Podotkla, že vyšetřování by neměla provádět Světová zdravotnická organizace (WHO), protože by zřejmě nedokázala zajistit nezávislou perspektivu.
Australští čelní představitelé vyjádřili nespokojenost s tím, jak se WHO ke krizové situaci postavila. Australský ministr zdravotnictví Greg Hunt řekl, že Austrálii pomohlo, když šla proti doporučení organizace a zakázala čínským občanům vstup do země. Podle australského premiéra Scotta Morrisona jsou některé výtky na adresu WHO oprávněné, ačkoliv připustil, že v jiných ohledech byla organizace nápomocná.
Australské kritické poznámky v mnohém připomínají mnohem tvrdší, odsuzující postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten WHO obviňuje, že je „čínocentrická“, a naznačuje, že slouží zájmům Pekingu. Proto se rozhodl stáhnout americký příspěvek.
Zjišťujeme, zda koronavirus pochází z wuchanské laboratoře, uvedl Trump |
Trump též požaduje důkladnou analýzu původu a rozšíření koronaviru v Číně. Americký prezident známý svým vstřícným postojem ke konspiračním teoriím nevyloučil, že virus mohl vzniknout v laboratoři ve Wu-chanu. Varoval Čínu, že pokud je za nákazu „vědomě odpovědná“, pak ponese následky. Nespecifikoval, o jaké následky by se mělo jednat.
WHO a Čínu v otevřeném dopise odsoudila ze zakrývání skutečných informací o pandemii i více jak stovka akademiků, výzkumníků a politiků. Reakce Číny na šíření viru je podle nich její „černobylský moment“.
Nepodařená propagandistická kampaň
Peking odmítá, že by koronavirus vznikl v laboratoři, a tvrdí, že byl ohledně epidemie od začátku absolutně otevřený. Analytici si nicméně všímají, že čínská propagační mašinérie začala rozsáhlou kampaň, jež má za úkol zpochybnit zprávy o čínském původu koronaviru a postavit do kontrastu neefektivní západní způsoby řešení pandemie s těmi úspěšnými, které uplatnil Peking.
KOMENTÁŘ: Pandemie jako nástroj propagandy. Čína rozehrála velkou hru |
Podle listu The Washington Post však Číně tato strategie příliš nevychází a spíše se obrací proti ní. Čínští diplomaté se v poslední době několikrát dostali do konfliktu se světovými politiky, kteří se vyjadřovali kriticky vůči jejich zemi, například s brazilským ministrem školství nebo íránským ministrem zdravotnictví.
Čínský velvyslanec ve Francii musel kvůli propagandistickému příspěvku na oficiálním twitterovém účtu velvyslanectví dokonce předstoupit před francouzského ministra zahraničí. Ambasáda zveřejnila příspěvek údajného francouzského diplomata, podle něhož Francie ponechala seniory v pečovatelských domovech svému osudu, což Francii velmi pobouřilo.
[...] "Certain recent public stances by representatives of the Chinese Embassy in France are not in keeping with the quality of the bilateral relationship between our two countries" [...]
Read @JY_LeDrian's full statement: https://t.co/eUNKVYOD1x
#Covid_19 #China #France https://t.co/2s8CcUZ74p
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nikdy neřeklo cokoliv negativního o francouzském zvládání epidemie. Francouzský prezident Emmanuel Macron nicméně několik dní poté uvedl, že by bylo naivní předpokládat, že Čína zvládla situaci lépe, protože o některých věcech, „které se staly, nic nevíme“.
Zaplaťe za koronavirus, požaduje německý deník
Proti Číně vznikají též iniciativy požadující, aby zaplatila za ekonomické škody, které pandemie způsobila. Konzervativní think-tank Henry Jackson Society částku odhadl na 6,3 bilionu dolarů. Nejčtenější německý deník Bild požaduje, aby Peking Berlínu zaplatil 150 miliard eur za únorové a březnové ztráty způsobené koronavirem.
Vše o koronaviru
|
Čínské velvyslanectví napsalo Bildu otevřený dopis, v němž tvrdí, že deník „ignoruje některá zásadní fakta“ a podporuje „nacionalismus, předsudky a xenofobii“. Podle velvyslanectví mají žádosti politiků a médií, aby Čína zaplatila účet za koronavirus, pouze odvrátit pozornost od jejich „selhání“.
Šéfredaktor listu Julian Reichel odpověděl vlastním otevřeným dopisem, adresovaným přímo čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Čínu obvinil, že vládne přísným dohledem nad svými občany a zavírá „byť vzdáleně kritické“ noviny a servery, ale neumí si pohlídat „chorobné mokré trhy“ a „toxické laboratoře“.
China‘s embassy in Berlin wrote me an open letter because they weren‘t too happy with our Corona coverage. I responded.
Full version: https://t.co/BH1muj2hnh https://t.co/Q62H2G9ZqA
„Plánujete posílit Čínu morem, který jste exportovali. Neuspějete. Korona bude dříve či později vaším politickým koncem,“ nebral si servítky šéfredaktor v dopise nadepsaném „Ohrožujete svět“.
Ačkoliv se nedá čekat, že by tyto iniciativy došly naplnění, Peking bude za koronavirus zřejmě přesto platit. The Washington Post poukazuje, že řada států se zavázala, že minimálně ve zdravotnické oblasti sníží svou závislost na Číně.
