"Není žádných pochyb o tom, že Churchill byl ve dvacátých a ještě zkraje třicátých let obdivovatelem Mussoliniho. Svědčí o tom řada jeho veřejných projevů. V roce 1927 například prohlásil: Kdybych byl Italem, určitě bych s fašismem sympatizoval," osvětluje francouzský historik Pierre Milza v listu The Daily Telegraph Churchillův vztah k italskému fašismu.
Podle něj byl ale Churchillův postoj ve dvacátých letech pochopitelný, protože se Mussoliniho režim mohl jevit jako hráz proti leninismu. Ve chvíli, kdy se Itálie přidala na stranu německého vůdce Adolfa Hitlera, se ale všechno změnilo.
"V roce 1927, kdy Churchill vyjadřoval Mussolinimu své sympatie, byla situace úplně jiná, než o pár let později, kdy se italští fašisté stali partnery Adolfa Hitlera a spolupachatelem židovské genocidy. Jste-li hlavou Británie a válečným hrdinou, těžko si budete přát, aby svět četl vaše obdivné dopisy nepříteli," říká Milza, který svá tvrzení opírá o svědectví jednoho z někdejších italských komunistických partyzánů.
Právě ti nakonec Mussoliniho připravili o život u jezera Como na severu Itálie. Italský diktátor se tudy na jaře 1945 pokoušel prchnout se svou milenkou do Švýcarska. Partyzáni ale prchající dvojici odhalili a vzápětí zastřelili.
Podle francouzského historika však mezi partyzány byl i zvláštní britský agent, který měl za úkol dvojici zavraždit a zbavit se důležitých dokumentů, mezi nimiž měly být i Churchillovy dopisy. Důkazy o tom, že se na vraždě skutečně podílel, ale neexistují. Stejně tak Churchillovy dopisy ducemu se nikdy nenašly.
