Chtějí USA ochromit Evropu?

  • 227
"Rozděluj a panuj!" bylo zásadou římských imperátorů. Nyní však u části Evropy sílí pocit, že starou zásadu proti nim uplatňují Spojené státy. Rodí se obava, že USA chtějí podkopat či ochromit jejich největší výtvor: Evropskou unii. Obava je tak silná, že ji politici ventilují i veřejně.

"Jsem znepokojen, když slyším vlivné hlasy, které se tážou, zda by Spojeným státům neposloužilo spíše rozeskupení Evropy," prohlásil během své poslední tiskové konference se šéfem americké diplomacie Javier Solana, jenž koordinuje zahraniční politiku unie.

Právě idea "rozeskupení" čili rozdělování EU prý nyní určuje přístup USA k Evropě. Tak to měl minulý měsíc prohlásit vysoký, leč nejmenovaný činitel amerického ministerstva zahraničí.

Pokud je to pravda, dělá Amerika tečku za půlstoletím své evropské politiky. Spojené státy byly od roku 1945 jedním z nejsilnějších zastánců evropské integrace a na tento účel vynaložily nejen mnoho politického úsilí, ale i mnoho peněz a dobré vůle.

Tak prezident Bill Clinton podporoval jednotnou evropskou měnu, přestože byl varován, že v ní může vyrůst silná konkurence pro dolar. A jeho nástupce George W. Bush prohlašoval ještě loni, že evropská integrace posiluje bezpečnost Evropy i USA.

Rozdělení kvůli Iráku může být pro USA výhodné
Využití jedné části Evropy k eliminování odporu proti irácké válce v jádru unie však nyní dodává argument těm, kdo věří ve změnu amerického přístupu. A řeči o "rozeskupování" budí obavy i u těch, kdo chtějí s Američany úzce spolupracovat.

"To by každého stavělo do pozice, kdy by si musel neustále vybírat mezi unií a USA," komentoval nejmenovaný britský činitel v americkém listu International Herald Tribune údajný nový přístup Američanů k Evropě.

Ale z Ameriky znějí hlasy, že rozdělení Evropy v otázce Iráku může být pro USA docela výhodné. "Tento rozkol zpomalí vývoj politické unie a zvláště snahy o vytvoření společné bezpečnostní a zahraniční politiky (EU)," soudí Robert L. Hutchings, předseda americké Národní zpravodajské rady. USA tak budou podle něj nyní "ještě více potřebné jako evropská mocnost".

To je perspektiva, která se řadě Evropanů nijak nelíbí. Ať už těm, kteří spolu se šéfem Evropské komise Romanem Prodim soudí, že jedním z hlavních cílů unie musí být "vytvoření supervelmoci na evropském kontinentu, která se vyrovná Spojeným státům", nebo těm, kteří sdílejí názor francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka, že "potřebujeme prostředek k boji proti americké hegemonii".

Evropa se pokouší o vojenskou integraci i o sjednocení své zahraniční politiky. Tím se dotýká citlivého místa Washingtonu. Americká vláda považuje za svůj úkol znemožnit vznik jakéhokoli mocenského centra, jež by bylo stejně silné jako Spojené státy.

K tomu má nejblíže právě EU - ta by mohla podle některých amerických názorů mocensky konkurovat Americe už kolem roku 2015. U takové Číny či Indie se uvažuje o dosažení mocenské parity s USA až mnohem později.

Nad politikou Spojených států v Evropě se však unie může zatím jen rozčilovat. Může si stěžovat, jak to činí Solana, na "vybírání třešniček z dortu". Spolu se Solanou může také přesvědčovat Spojené státy, že "unie je více než jen souhrn svých částí" což je zdvořilá a zároveň bezzubá výzva, aby Američané jednali více s unií a aby méně vytvářeli příležitostné koalice s proamericky naladěnými státy, což opakovaně vnáší rozkol do Evropské unie.

Evropané mohou také protestovat proti "škodolibé radosti nad neshodami v Evropě", kterou prý podle švédského expremiéra Carla Bildta cítí "někteří ve Washingtonu". Nebo mohou spolu s francouzským ministrem zahraničí Dominicem de Villepinem hlásat, že nyní, po válce v Iráku, "je volba mezi dvěma vizemi světa" - přičemž jednou z nich je pro Francii vždy vize světa, v němž Evropa "vyvažuje" supervelmoc USA.

Simitis: Evropa by měla dát přednost vlastní spolupráci
Kromě slov však zbývá Evropské unii už jen jediný prostředek, obrácený dovnitř Evropy. Je jím rostoucí tlak na země patnáctky, aby dávaly přednost evropské spolupráci před USA.

Jak řekl nynější vůdce Evropské unie, řecký premiér Kostas Simitis, "evropské země se musí rozhodnout, jak vidí Spojené státy a jakou prioritu přiznávají svým vztahům s USA". Simitis to prohlásil během setkání v Rize, tedy v hlavním městě jedné z těch zemí, které jasně podpořily Washington v tažení proti Iráku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video