Mirjana Filipovičová v roce 2004 jela se svým přítelem na výlet k řece na hranicích mezi Chorvatskem a Bosnou. "Šli jsme ruku v ruce, když můj přítel vstoupil na minu," popisuje nyní 41letá žena tragédii na poli, které už mělo být odminované.
Smrt pod zemíChorvatské úřady odhadují, že od začátku jugoslávských válek v roce 1991 zemřelo v důsledku výbuchu nastražených min okolo 2 500 lidí. Během čtyřleté války bylo na území Chorvatska umístěno přes 90 000 min, většina z nich navíc náhodně bez jakéhokoli zakreslení na existující mapy. Podle Dijany Pleštinové z vládního úřadu, který má na starosti odminování, výskyt těchto náloží zásadně ovlivňuje životy místních obyvatel i průmysl, jak zemědělský, tak turistický. Za posledních dvacet let zahynulo při výbuchu min 316 lidí, z toho 66 odborníků na odminování. |
"Došlo k šílené, ohlušující explozi, tisíce šrapnelů létaly kolem nás, stovky skončily v mém těle. Jeho nalezli mrtvého pár metrů opodál, já jsem zůstala ležet v tratolišti krve," vypráví Filipovičová. Kvůli tomu, že místo nebylo nijak označené jako bývalé minové pole, žena zažalovala chorvatskou vládu. Ta svou vinu sice přiznala, soud ale dosud o výši finanční kompenzace nerozhodl.
Když Chorvatsko vstoupí 1. července do Evropské unie, neobohatí nynější sedmadvacítku jen o krásné pláže u Jaderského moře, svá horská jezera či husté a stále zelené lesy, ale právě i o množství minových polí. Podle posledních údajů je asi 750 čtverečních kilometrů plochy v této zemi údajně stále plné min z válek v bývalé Jugoslávii v 90. letech minulého století.
Výzkum, jak do jejich hledání zapojit včely, vede Nikola Kežić z univerzity v Záhřebu. Podle něj stojí za vším jasná idea: včely mají unikátní čich a dokážou rychle vycítit pach trhaviny. Nyní je odborníci trénují tak, aby rozpoznali potravu, která obsahuje výbušninu TNT. "Naším základním závěrem je, že včely dokážou jasně rozpoznat tento cíl. Jsme proto s výzkumem velmi spokojeni," uvedl Kežić.
Výzkum v Chorvatsku je součástí rozsáhlejšího programu nazvaného Tiramisu, který se uskutečňuje po celé Evropě a sponzoruje ho Evropská unie. Výzkumníci rozmístili kolem svého základního stanu několik stanovišť s přichystanou potravou pro včely. Jen do některých z nich umístili malé množství TNT.
A jak se ukazuje, jejich metoda funguje. Včely se totiž nejvíce shromažďují v místech, kde se nachází výbušnina. "Pro včelu není problém naučit se poznat pach trhaviny," komentoval pokus Nikola Kežić. Jenže zas tak jednoduché to není. "Jednotlivce vytrénovat můžete, horší je to s celým včelstvem, kde jich máte tisíce," dodal chorvatský odborník.
Podle Kežiće ještě nějakou dobu potrvá, než budou moci použít včely přímo v terénu k vyhledávání výbušnin. Jak uvedl, američtí vědci již v minulosti podobné experimenty s tímto blanokřídlým hmyzem prováděli, nicméně nevyužívali při tom TNT - nejběžnější trhavinu z jugoslávských válek.
