Souboj premiéra s prezidentem. Chorvaté volí parlament, obchody zavřely

  • 0
V Chorvatsku začalo hlasování v předčasných parlamentních volbách. Proti sobě stojí vládnoucí středopravé Chorvatské demokratické společenství (HDZ) a koalice stran neformálně vedená prezidentem Zoranem Milanovičem a jeho Sociálnědemokratickou stranou (SDP). Volební místnosti se otevřely v sedm ráno a zavřou se v sedm hodin večer.

Volbám předcházela vyostřená kampaň, které udávala tón rivalita mezi premiérem země Andrejem Plenkovičem a prezidentem Milanovičem.

Milanović, který se nezdráhá použít nevybíravé urážky na adresu svých politických protivníků, v průzkumech zůstává nejpopulárnějším politikem v zemi. Naopak nejdéle sloužící premiér v dějinách Chorvatska Plenković je považován za zdrženlivého a spíše technokratického.

Volby do 151členného Saboru se konají s asi dvouměsíčním předstihem oproti předpokládanému řádnému termínu. Parlament jednohlasně schválil předčasné hlasování po protivládních protestech opozice, která viní kabinet z korupce a nesouhlasí s jmenováním kontroverzního soudce do funkce nejvyššího státního zástupce.

Chorvatský prezident nesmí kandidovat na premiéra. Odstoupit chtěl až potom

Prezident Milanović vzápětí po vyhlášení voleb šokoval politickou scénu v zemi oznámením, že povede kandidátku Sociálnědemokratické strany (SDP), jejímž byl dlouholetým předsedou. To následně zakázal ústavní soud s tím, že pokud chce hlava státu v parlamentních volbách kandidovat či se zapojovat do kampaně, musí nejprve odstoupit z prezidentské funkce. Milanović to však odmítl s tvrzením, že odstoupí až po případném volebním vítězství.

Poslední průzkumy veřejného mínění, které o víkendu zveřejnily televize Nova a RTL, ukazují na vítězství HDZ. Obě sondáže mu připisují 60 křesel ve 151členném Saboru. Na druhém místě by se 41 až 44 mandáty skončila sociálními demokraty vedená středolevá koalice Řeky spravedlnosti, jejíž kampaň navzdory verdiktu ústavního soudu neformálně vedl Milanović.

Třetí nejsilnější politickou silou je podle průzkumů národně-konzervativní až krajně pravicové Vlastenecké hnutí (DP) s 15, respektive 13 mandáty. Levicově-zelená strana Můžeme by mohla získat osm až 11 poslanců, pravicově populistická koalice stran Most a Suverenisté devět až 13 mandátů. Šanci na překročení pětiprocentního prahu má také několik dalších regionálních či liberálních stran.

V chorvatských volbách kandiduje i prezident Milanović, chce být zase premiérem

Jazýčkem na vahách při povolebním vyjednávání by podle pozorovatelů mohla být koalice Most a Suverenisté. Významnou úlohu při sestavování vlády mohou sehrát také hlasy národnostních menšin v Chorvatsku a rovněž Chorvatů, kteří mají občanství a současně trvalé bydliště v zahraničí, v první řadě v Bosně. Dohromady mají menšiny a zástupci chorvatské diaspory 11 rezervovaných křesel.

Chorvatsko se aktuálně potýká s největší inflací v eurozóně, nedostatkem pracovní síly, korupcí nebo nelegální migrací, podotkla agentura AP. Výsledek voleb by podle ní mohl mít vliv nejenom na domácí politiku, ale také na evropskou orientaci země vzhledem k tomu, že její společnost destabilizuje ruská invaze na Ukrajinu.

Vypsání voleb na středu je poměrně nezvyklé. Volební den je ale v Chorvatsku ze zákona volný. Nefungují ani školy, školky nebo obchody, uvedl chorvatský server Dnevnik.hr.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video