„Chorvatsko získalo jednomyslnou podporu Rady pro vnitřní věci a spravedlnost, 1. ledna 2023 se stáváme členem Schengenu!“ reagoval na Twitteru chorvatský premiér Andrej Plenković.
Evropský bezhraniční prostor se rozrůstá po více než deseti letech, jako poslední se v roce 2011 připojilo Lichtenštejnsko. Chorvatsko je členem EU od roku 2013 a o zařazení mezi schengenské státy požádalo o tři roky později.
Vstup do Schengenu se stane skutečností současně s dalším významným krokem v evropské integraci země, tedy přijetím eura. Zavedení společné měny v Chorvatsku odsouhlasili unijní ministři financí v červenci.
Chorvaté se připravují na euro. Jedna z mincí je plagiát fotky z Británie![]() |
„Jsem si jist, že Chorvatsko dnes přijmeme,“ řekl český ministr vnitra Vít Rakušan před klíčovou schůzkou. „Myslím, že to je obrovský úspěch našeho předsednictví (v Radě EU) a také obrovský úspěch všech debat, které jsme absolvovali,“ pokračoval. Následné schválení Chorvatska označil za velkou úlevu pro Čechy. „Znamená to cestování bez pasu, znamená to cestování bez hraničních kontrol,“ řekl novinářům v Bruselu.
SchengenSchengenské dohody vytvářejí prostor bez kontrol vnitřních hranic, v němž se mohou jeho obyvatelé volně pohybovat a jehož členské země spolupracují v otázkách vnitra a justice. Společné státní hranice členských zemí lze překračovat kdekoli, s výjimkou národních omezení (například národních parků či chráněných krajinných oblastí). Dohody obsahují i „ochrannou klauzuli“, jež umožňuje státům po konzultaci s ostatními zeměmi obnovit kontroly na omezenou dobu, pokud to vyžaduje veřejný zájem nebo veřejná bezpečnost. Schengenský prostor obývá téměř 420 milionů lidí na 4,312 milionu kilometrech čtverečních. Jeho hranice tvoří asi 42 670 kilometrů moře a 7 720 kilometrů souše. Každý den dojíždí za prací přes hranice členských zemí více než 1,7 milionu lidí a ročně se uskuteční v rámci vnitřních hranic prostoru přes 1,3 miliardy cest. Česká republika vstoupila do schengenského prostoru v rámci čtvrté vlny rozšíření spolu s Estonskem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Slovenskem, Slovinskem a Polskem 21. prosince 2007, kdy byly pro ně otevřeny pozemní a námořní hranice. 30. března 2008 odpadly pro tyto země v rámci schengenského prostoru i kontroly na letištích. |
Oblíbená letní destinace turistů nejen z Česka se tak od 1. ledna stane sedmadvacátým členem evropské zóny volného pohybu. Uvolnění kontrol nastane na chorvatských hranicích se Slovinskem a Maďarskem. Kontroly nebudou muset absolvovat ani lidé přijíždějící z jiných schengenských zemí po moři.
Při letech do Chorvatska pak kontroly odpadnou ke konci března, neboť tento krok je tradičně svázán se střídáním zimního a letního času.
Aktuálně zónu volného pohybu tvoří dvaadvacet unijních zemí včetně Česka a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Irsko se podílí částečně, dále však provádí kontroly na hranicích. De facto jsou součástí schengenského prostoru i Monako, San Marino a Vatikán.
Eurokomisařka Ylva Johanssonová následně potvrdila, že na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři vnitra neshodli. „Lhala bych vám, kdybych vám neřekla, že jsem také zklamaná,“ řekla.
Podle ní byl proti vstupu Rumunska do schengenu jeden členský stát a proti Bulharsku dva. Ministr Rakušan vyjádřil nad vývojem politování. „Jsem přesvědčen, že jejich čas brzy přijde,“ dodal.
Rumunský premiér Nicolae Ciuca dal najevo, že ho chybějící podpora pro vstup jeho země do Schengenu zklamala. Řekl, že Rumunsko bude nadále o přijetí do prostoru bez hraničních kontrol usilovat. Podobně se vyjádřil i bulharský ministr zahraničí Nikolaj Milkov, řekl, že Bulharsko možná bude chtít o věci mluvit na summitu EU, který se koná příští týden.
Vstup těchto zemí blokuje Rakousko, jakkoli podle Evropské komise už přes deset let splňují podmínky. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner při příchodu na jednání potvrdil, že Vídeň vstup Rumunska a Bulharska nehodlá podpořit.
Ciuca řekl, že „neflexibilnímu postoji Rakouska nerozumí“. Vídeň svoje odmítnutí odůvodňuje tím, že přes Bulharsko i Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči lidí pašují migranty do Rakouska, první cílové země na takzvané balkánské cestě. Rakouské ministerstvo vnitra také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí.
Podle resortu 78 procent migrantů z Afghánistánu v Rakousku vypovědělo, že první zemí EU, do které vstoupili, bylo Bulharsko. V případě Maročanů to byly dvě třetiny. Polovina lidí z Bangladéše zase uvedla, že přicestovala přes Rumunsko. Do konce října požádalo v Rakousku o azyl skoro 90 tisíc lidí, což je oproti loňsku nárůst o více než 200 procent.
Rakousko přitom mohlo rozhodnutí zablokovat, neboť rozšíření schengenského prostoru vyžaduje jednomyslnou shodu všech států EU, které už do něj patří. Jistý odpor dávalo v uplynulých týdnech najevo také Nizozemsko, to se ovšem vymezovalo pouze proti přijetí Bulharska. Podle eurokomisaře Margaritise Schinase jsou tyto výhrady politické, neboť veškeré podmínky pro zrušení hraničních kontrol byly splněny.
„Rozšíření Schengenu znamená více kontrol a lepší kontroly, nikoli méně,“ prohlásil ráno. Evropská komise zároveň na čtvrtečním jednání předkládá plán, kterým reaguje na zvýšený provoz na takzvané západobalkánské migrační trase.
Mnohakilometrové kolony na hranicích s Chorvatskem jsou minulostí:
23. srpna 2020 |