Před sluncem ho chrání kšiltovka s nápisem Czech Republic s českou vlajkou po stranách. Je pozdní odpoledne, ale teplota se drží nad třicítkou.
Není divu. Vesnice Džomuna, kde ryby chová, je v samém srdci černého kontinentu – 30 kilometrů od konžského hlavního města Brazzaville. Kdyby však nebylo palem na březích rybníka, připadal by si člověk jako v jižních Čechách.
Spolu s rybou oblíbenou na štědrovečerních tabulích v České republice do konžské džungle v kontejnerech přiletěly z Česka i dva miliony plůdků amurů a tolstolobiků. Zárukou úspěchu zdejšího experimentu české firmy Afrofish má být africké vedro v kombinaci s častými dešti.
Český kapr roste na rovníku rychleji
Ryby z Čech zde totiž rostou až pětkrát rychleji a dosahují i větší hmotnosti než v českých vodách. Průměrná teplota je tu 24 stupňů, ryby nemusí zimovat, a rostou tak nepřetržitě.
"Tady má například amur za 9 měsíců půl metru, v Česku má 10 centimetrů," vysvětlil Jiří Čudan z Ivančic, který v Kongu "rozjel" chov českých ryb.
Tento dvaašedesátiletý rybářský technik se však již případného úspěchu českého experimentu nedočká. V září v Kongu podlehl malárii a dalším nemocem. "Ztráta Jiřího je strašlivou ránou, byl zde v nejlepší francouzské nemocnici s profesionální péčí, přesto se ho bohužel nepodařilo zachránit. Převoz těla by stál přes 300 tisíc korun, takže je pohřben nedaleko svých rybníků," vysvětluje Mopungi.
Přes krutý zásah do běhu projektů neztrácejí čeští investoři optimismus. Nic jiného jim ani nezbývá, do projektu investovali už miliony korun a jen krmení ryb stojí deset tisíc měsíčně.
Kapři by měli být na výlov dostatečně narostlí v květnu. "Budeme je prodávat tady v Kongu, kilo zhruba za 35 korun," říká Mopungi. Právě nízká cena by měla Konžany přimět, aby zatím neznámou chuť českého šupináče přijali do svých jídelníčků. Kilo ryby nyní v Kongu stojí přes 50 korun.
Naučit Konžany, co je to přepad
Největších úspěchů však chtějí čeští podnikavci ze společnosti Afrofish dosáhnout křížením evropského a afrického kapra. "Ten africký je skoro stejný jako náš, ale je malý a pomalu roste. Český roste až pětkrát rychleji. Křížením bude odolnější vůči zdejším nemocem," vysvětloval Čudan.
Výslední kapři mají vážit až 30 kilogramů a nakrmit celé Kongo. "Zásobíme celé Kongo amurem, tolstolobikem a kaprem," je přesvědčen Mopungi. Experiment s křížením českého a afrického kapra má být prvním pokusem v historii.
Je tu však jedno nebezpečí. A sice, jak se zachová ryba v prostředí, na které není zvyklá. Podobné experimenty nejsou spojeny pouze s úspěchy. Některé dovezené druhy v jiných částech Afriky z přírody vytlačily původní faunu.
Na samém začátku projektu museli Češi nejdříve vybudovat rybníky a naučit Konžany, jak se ryby uměle chovají. Konžané totiž loví do sítí na jezerech a řekách, ale odchov ryb neznají. Češi je tak učí rybníkářství.
Jiří Čudan stihl v Kongu vybudovat 44 rybníků s celkovou rozlohou přes deset hektarů. Konžská vláda totiž uzavřela s Afrofish smlouvu na deset let, podle níž mají Češi obnovit přes sto rybníků a sádek, které kdysi existovaly, ale během války, která v Kongu skončila před pěti lety, vše zarostlo.
"Poprvé jsem se přijel podívat v roce 2006, byl tam jen rákos, třímetrové stromy, to vše jsme museli vysekat, kamarádi se mi smáli a říkali, že jsem blázen," vzpomínal letos v květnu na počátky svého afrického působení Čudan. "Neznají zde přepad. Obyčejně se pak stává, že přijde období dešťů a rybník se protrhne. Tak jsme udělali obyčejný přepad a je to vyřešeno."
Konžské rybníky mají většinou obdélníkový tvar namísto českých oválů. Všude kolem je džungle a palmy daleko vyšší než české topoly.
Z českého projektu mají radost i lidé v celém okolí. "S třicetikilovým kaprem můžeme nakrmit několik rodin, to je neuvěřitelné. Ještě jsme je neochutnali, ale ryba jako ryba. A navíc zde vzniká práce pro lidi, je zde až devadesátiprocentní nezaměstnanost. Válka skončila a teď je čas, aby se věci změnily," jásá nad projektem Papian, starosta Džomuny. Afrofish zatím zaměstnává sedm dělníků. Jejich měsíční plat nepřesahuje dva tisíce korun.
Úplatky, slivovice a Karel Gott
Ne všechno je pro české podnikatele v Kongu jednoduché. "Bez úplatků nejde vůbec nic, všichni státní úředníci jsou zkorumpovaní. My je platit odmítáme a teď máme problémy s ministrem rybolovu," říká Mopungi, který, ač Konžan, má české myšlení.
V Česku strávil deset let a na Moravě má i matku. "Je to maminka mého spolužáka z vejšky, ale přijala mě za syna, moji rodiče už zemřeli," vysvětluje Mopungi, který byl v Česku i ženatý a má tam dceru. Na potvrzení svého počeštění nalije domácí slivovici do sklenek z českého křišťálu a pustí CD Karla Gotta.
Mopungi do své domoviny láká i další české podnikatele, kteří se v exotické krajině bojí investovat. Zatím se tu objevili hledači zlata, do Konga směřuje i dodávka padesáti českých autobusů Karosa.
V Kongu, které je bývalou francouzskou kolonií a má velké zásoby ropy, žije trvale zhruba 50 Čechů, což je v porovnání s jinými africkými zeměmi docela hodně. Někdejší Československo mělo kdysi v Kongu dobrý zvuk. Dnes je zde reputace Čechů pokažena. "Během občanské války sem Česká republika dodávala zbraně, kterými se lidé zabíjeli. Ale i tak je zde velká šance pro zlaté české ruce," vysvětluje Mopungi.
A co radí Čechům, kteří by rádi v Africe podnikali? "Nebýt důvěřivý, připravit se na byrokracii a nutnost dávat úplatky, dávat pozor na jídlo a při navazování intimních kontaktů."
