Petr Švácha, jenž patří ke světové špičce výzkumu tesaříků, si přitom nedělá v e-mailu zaslaném MF DNES velké naděje, že by mohli být dnes propuštěni.
A to i přesto, že Švácha s Kučerou nesbírali brouky – kvůli čemuž je indické úřady zadržely – v rezervaci. Dokonce nebyli zadrženi policií při činu, ale lesníci si pro ně přišli do hotelového pokoje.
"Oba pánové v rezervaci nebyli a ani je tam nechytili. Když měla žaloba dokázat, že navštívili rezervaci Singalia, tak použila dva důkazy. Češi prý měli u sebe GPS navigaci a mapu celé oblasti. Neexistují ani svědci, kteří by je tam viděli," vysvětluje český velvyslanec v Indii Hynek Kmoníček. Proto byl přesvědčen, že se soudce argumentům obžaloby vysměje. "To se ale bohužel nestalo," dodává velvyslanec.
. velvyslanec v Indii Hynek KmoníčekPtejte se ve středu mezi 16. a 17. hodinou zde. |
Z informací MF DNES navíc vyplývá, že oba vědci sbírali brouky k vědeckým účelům výhradně v okolí svého hotelu. I přesto zřejmě porušili zákon na ochranu přírody, který je v Indii velmi přísný. A Češi chybovali i tím, že neměli žádná povolení pro sběr brouků či jejich vývoz, třebaže není podle velvyslance Kmoníčka jasné, zda se zákon na ochranu přírody vztahuje i na brouky. Existují případy, kdy právníci některé druhy zvířat z tohoto zákona vyjmuli. "Dnes tedy rozhodne až výklad soudu," míní Kmoníček.
Paradoxem indického zákona na ochranu přírody je fakt, že zakazuje sběr čehokoliv a kdekoliv bez povolení, ale přejede-li buldozer tisíce brouků, jeho řidiči nehrozí žádný postih.
Petr Švácha, jenž o tesařících a jejich larvách vydal několik mezinárodně uznávaných monografií, žádal opakovaně indické úřady o zaslání vzorků brouků k vědeckým účelům.
"Ale marně. Nikdo mu neodpovídal. Proto se vydal do Indie sám a bez povolení ke sběru brouků. Což je chyba," přiznává zástupce ředitele Entomologického ústavu Akademie věd František Marec. Tříletý trest vězení, který oběma zatčeným entomologům hrozí, považuje za velmi přehnaný. Pokud by například čeští ochránci přírody zadrželi cizince při sběru brouků v šumavské rezervaci, dali by mu pokutu a nasbírané exempláře zabavili.
Tesařík jako afrodiziakum?
Indické úřady se podle všeho navíc mylně domnívají, že Češi chtěli tesaříky vyvézt do Číny, kde je lidé považují za afrodiziakum. To však profesor Marec odmítá.
"Lidé se odsuzují i k sedmi letům vězení za těžký zločin. A dva entomologové najednou vyfasují poloviční trest za sběr několika desítek brouků k vědeckému zkoumání?" srovnává profesor Marec.
Vědci připomínají, že z ochrany přírody se stal v posledních letech v zemích jako Indie či Brazílie nemyslící úřednický moloch. Ten posuzuje vědecké bádání a sběr organismů stejně jako plundrování přírody. Škody na životním prostředí se přitom podle vědců neodehrávají na úrovni badatele s lahvičkou formaldehydu, ale celostátním plundrováním lesů, znečišťováním řek a ničením biotopů.
Nechtěným pašerákem, jejž zatkne policie, se však může stát i běžný turista. Nevinný suvenýr jako mušle či úlomek korálu mohou celníci na hranicích považovat za pašování chráněných rostlinných a živočišných druhů, za což hrozí pokuta a v horším případě i vězení.
"Je obtížné zjistit, co si jako turista mohu přivézt, a co už ne. Navíc v zahraničí k převozu chráněných druhů nejsou tak benevolentní jako v Česku," varuje Pavla Říhová z České inspekce životního prostředí.
