Chůze už jednoho zločince "zradila". Před rokem a půl stanul přes soudem muž podezřelý z přepadení benzinové pumpy. Policistům chyběly jasné důkazy, našli však záznam z bezpečnostní kamery, která pachatele nasnímala. Obhajoba se pokusila zpochybnit fakt, že je na záznamu zachycen obžalovaný.
V tom okamžiku nastoupil na scénu tým Jiřího Strause. Podezřelého muže znalci požádali, aby se prošel tam a zpět po chodbě a natočili si ho při tom. Pak profesor Straus, jako soudní znalec, záznamy porovnal. Jeho výslech u soudu trval tři čtvrtě hodiny a před senátem popisoval své závěry. Podle způsobu chůze byl nakonec pachatel usvědčen.
V čem konkrétně rozbor chůze spočívá? Představte si člověka z boku při chůzi. Přitom se tělo pohybuje nahoru a dolů, takže každý jeden bod - třeba temeno hlavy - opisuje zvláštní křivku. Podstatou metody je tyto křivky porovnávat.
"Zatím je porovnáváme poměrně pracně. Počítačový program, který dva záznamy chůze porovná sám, bude hotový snad v roce 2008," řekl Straus, který se jako soudní znalec už řadu let věnuje biomechanice. Hodně přesný je, jak upozorňuje Straus, profil chůze člověka, který trpí nějakou vadou, třeba kulhá.
Skákání nám nevadí
Pokud se budou zločinci schválně snažit změnit styl své chůze, proti nové metodě jim to nepomůže. "Myslíte, jako kdyby do té banky třeba skákali po jedné noze? Klidně ať to zkusí, jen na sebe upozorní. Že existuje daktyloskopie, se ví už sto let, ale stejně se otisky prstů stále nacházejí," směje se vědec.
Upozorňuje přitom, že lidská chůze se zkoumá v kriminalistice už přes třicet let, i když zpočátku výzkum zůstával při zemi. Jen se prohlížely stopy v hlíně - jejich vzdálenost a hloubka.
V roce 2008 by Straus rád spustil databázi zločinců a "vzorků" jejich chůze. Bude podobná jako stávající databáze DNA. Straus rovněž zkoumá, jestli se pohyb člověka mění v čase, podle toho jak stárne.
Nová metoda je využitelná, například když zločinec prochází chodbou banky, kde vzápětí žádá s pistolí v ruce o peníze a jeho siluetu s kuklou natočí průmyslová kamera. Celá disciplína se může rozvíjet hlavně díky tomu, že současný svět je přímo "prošpikován" nejrůznějšími bezpečnostními kamerami na ulicích, úřadech i v bankách.
"V budoucnosti bychom rádi mluvili i do umisťování kamer, aby lépe zabraly chůzi člověka," tvrdí Straus. Podle něj neexistují dva lidé, kteří by měli naprosto totožný styl chůze. "Je to podobné, jako neexistují dva lidé se stejným obličejem," vysvětluje.
Spadl sám, nebo mu pomohli?
Straus nyní působí jako prorektor Policejní akademie a vede katedru kriminalistiky. Už dříve dokázal například spočítat, jestli mohl člověk nalezený po pádu z okna vyskočit sám, nebo ho někdo shodil dolů.
V pondělí jde opět jako znalec k soudu v Ostravě, kde se bude projednávat případ zranění malého dítěte. Straus má za úkol určit ze síly úderu, jestli si zranění mohlo způsobit samo, nebo dítě někdo uhodil.
Biomechanika není jedinou vědeckou metodou, která v posledních letech posunula kriminalistiku dál. Mnoha policistům pomáhá porovnání DNA nebo počítačová rekonstrukce obličeje podle lebky.
České objevy na poli kriminalistiky
Jan E. Purkyně - popsal v roce 1823 kresby na bříškách prstů, s tím, že se nikdy u dvou lidí nevyskytnou stejné. Později byly otisky prstů využity v boji proti zločinu.Ladislav Havlíček - zabýval se stopami, které zbyly po nástrojích na místě činu. Havlíček s pomocí mechanoskopie ve 30. letch usvědčil spoustu kasařů díky stopám paklíčů u pokladen.
Jiří Straus - objevil metodu, jak poznat člověka podle způsobu jeho chůze.
