Bushova nominace byla jistá předem po jeho vítězství v jarních primárkách, avšak formálně ho kandidátem na prezidenta mohl jmenovat až sjezd.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění zveřejněného ústavem Voter.com může Bush v listopadových prezidentských volbách počítat s 51 procenty, zatímco jeho soupeř, dosavadní demokratický viceprezident Al Gore, jen s 39 procenty hlasů.
"Jak máme chápat uplynulých osm let? Dívám se na ně a vidím promarněné příležitosti. Kolo se otočilo. A je načase. Je načase, aby odešli," uvedl o vládě demokratů kandidát na viceprezidenta Cheney.
Nominaci předcházeli demonstrace a házení lahví
Původně pokojné středeční demonstrace proti Republikánskému kongresu v americké Filadelfii se změnily v ostré srážky s policejními jednotkami. Demonstranti se pokoušeli narušit program kongresu tím, že svými těly zablokovali křižovatky na přístupových ulicích a házeli po pořádkových silách lahve, zranili pět jejich příslušníků a zdemolovali 20 policejních vozů. Podle zpráv BBC zatkla policie nejméně 282 lidí.
Přes snahy protestujících však kongres pokračoval podle plánu, pouze několik jeho členů mělo problémy dostat se z hotelu do kongresového centra. Přesto však organizátoři protestů považují demonstraci za úspěšnou a stěžovali si na policejní brutalitu. Jejich cílem bylo upoutat pozornost k širokému okruhu problémů včetně chudoby, trestu smrti či otázce minorit.
Republikánský sjezd schválil Bushův program
Republikáni v první den svého nominačního sjezdu při velké show schválili volební program jejich kandidáta pro listopadové prezidentské volby George Bushe mladšího. Program je mírnější, než před čtyřmi roky, i když opět požaduje všeobecný zákaz potratů. Zasazuje se o výstavbu nové protiraketové obrany, s jejímiž zkouškami začala navzdory negativní zahraniční odezvě už nynější vláda demokratického prezidenta Billa Clintona.
Vnitropoliticky naléhá na radikální redukci vládního aparátu a aktivní roli federálních úřadů ve vzdělávání. Republikáni také podporují legální imigraci a zmírňují tvrdé postoje proti přistěhovalcům. V zahraniční politice Bush požaduje výrazné omezení jaderných zbraní.
George W. Bush je podle mnoha statistických průzkumů veřejného mínění z poslední doby favoritem americké veřejnosti v postu kandidáta na budoucího prezidenta USA. "Zatímco Al Goreovi fandí zhruba 43 procent amerických voličů, Bush jasně vede před svým protivníkem 54 procenty, " uvedl Washington Post.
Bush využil cesty do Philadelphie a vedl svoji volební misi přes šest klíčových států, jejichž podporu republikáni v uplynulých dvou volebních obdobích ztratili, s cílem získat přízeň místních voličů. Významný počet hlasů může Bushovi přijít právě ze státu Ohio. Na nominační sjezd dorazí Bush ve středu. V tento den také bude oficiálně jmenován republikánským kandidátem na prezidenta USA.
Na sjezdu zazářila celá Bushova rodina
Jedním z klíčových řečníků sjezdu byla Bushova žena Laura Bushová, která se ve svém projevu soustředila ze své pozice učitelky a bývalé knihovnice na otázku gramotnosti. Ačkoli Bush hned po sňatku s Laurou v roce 1977 slavnostně slíbil, že svoji ženu nikdy nenechá na veřejnosti vystoupit s politickým projevem, slib porušil zakrátko poté, kdy ztrácel podporu Kongresu a svoji ženu povolal na scénu, aby ho svým proslovem podpořila.
O této akci Bush často vtipkuje, že to bylo jeho jediné porušení politického slibu, které kdy učinil. Ačkoli Bushova žena vyjádřila obavy vystavovat se na veřejnosti se svými dvěma osmnáctiletými dcerami – dvojčaty, které v září začnou studovat vysokou školu, je vidět, že nezůstává ve stínu svého manžela a že mu hezky šlape na paty.
Na sjezdu zazářili i další Bushovi příbuzní - projev si přichystal jeho bratr Jeb Bush, guvernér na Floridě, i jeho syn George P.Bush. Svou řeč okořenil frázemi ve španělštině. Jeho matka je původem Mexičanka a to by Georgovi W.Bushovi mohlo přihrát náklonnost početné hispánské komunity. Bushovi bratři Neil a Marvin byli členy skupin aktivistů, kteří byli každodenně ve styku se státními delegacemi.
 Demonstranti na svých nad očekávání pokojných protestních pochodech ve Philadelphii u příležitosti zahájení celostátního republikánského sjezdu kritizují globalizaci, trestu smrti, policejní brutalitu, zbrojení. (30.7.2000) |
 Policisté odtahují křičící demonstranty, kteří zablokovali křižovatky na přístupových ulicích ke kongresovému centru ve Filadelfii (1. srpna 2000) |
 Demonstranti se brání zatýkání a odmítají uposlechnout výzvy policie, aby uvolnili zablokovanou křižovatku v centru Filadelfie (1. srpna 2000) |
 Demonstranti si stěžovali na brutalitu zásahu, kterým policie rozehnala několik skupin lidí blokujících křižovatky v centru Filadelfie (1. srpna 2000). |
 Policie zatýká dívku, která se účastnila protirepublikánských protestů v americké Filadelfii (1. srpna 2000) |
