Večerním hlasováním vyvrcholila na britské poměry nezvyklá závěrečná bitva mezi Sněmovnou lordů a Dolní sněmovnou, jejíž poslední etapa trvala od čtvrtečního rána a které nyní poslanci říkají "nejdelší čtvrtek v životě". Očekává se, že ještě večer královna zákon podepíše, protože dosavadní norma vyprší v noci na pondělí.
Podle rozhodnutí nejvyššího soudu odporovala čtyři roky stará norma evropské konvenci o lidských právech.
V britském systému svrchovaného parlamentu takový verdikt nemá jako automatický důsledek zrušení zákona, ale je na parlamentu, jak se k rozsudku postaví.
Vláda proto navrhla nový zákon bez opatření, která kritizoval nejvyšší soud; opozice nicméně tvrdila, že zákon je příliš velkým zásahem do práv a vynutila si zmírnění řady ustanovení.
Hlavním rozdílem proti dosud platnému zákonu je skutečnost, že nové normě jsou podřízeni i britští občané, nikoli pouze cizinci, jak tomu bylo v dosavadní právní úpravě.
Přes postupné vládní ústupky však ani hlavní opoziční Konzervativní strana, ani liberální demokraté nechtěli zákon přijmout. Ačkoli v Dolní komoře má vláda většinu a díky ní opakovaně normu prosadila, v horní sněmovně, kde zasedají vesměs nevolené osoby, má většinu Konzervativní strana, která se rozhodla zákon blokovat.
Požadovala zejména ztížení důkazního břemene a ustanovení, že zákon automaticky po zhruba roce vyprší.
Vláda obojí odmítla, ale současně potvrdila, že na jaře příštího roku předloží nový návrh, který bude projednán běžnou procedurou. To konzervativci prohlásili za své vítězství a hlasovali pro zákon.
S ohledem na konec účinnosti staré právní úpravy nechala vláda propustit všechny dosud zadržované podezřelé z terorismu do domácího vězení nařízeného soudem podle dosavadního zákona. V tomto režimu mají mimořádně přísné podmínky, včetně zákazu používání telefonu, zákazů návštěv neschválených dopředu policií a zákazu nočního vycházení.
