Breivikovi podle Lippestada velmi záleželo na tom, aby policie jeho kapitulaci náležitě přijala. Zatímco čekal na potvrzující zpětné zavolání, nestřílel. To nepřímo potvrzují výpovědi těch, kteří přežili. Do protokolu uváděli, že norský ultrapravicový radikál na krátkou dobu střelbu přerušil.
"Breivik prý také přemýšlel o tom, zda má spáchat sebevraždu, nebo pokračovat ve své 'operaci'. Rozhodl se, že až do příchodu policie bude pokračovat ve vraždění," uvedl pro deník Aftenposten jeho obhájce Geir Lippestad.
Pak se ale okamžitě vzdal, protože nechtěl být policisty zastřelen. Nasvědčuje tomu i fakt, že v okamžiku, kdy se k němu policie přiblížila, už měl ruce nad hlavou (více o jeho zatčení čtěte zde).
Vyšetřovatel Paal-Fredrik Hjort Kraby potvrdil, že policie přijala v den atentátu nejméně jeden telefonát od Breivika. "Snažíme se ověřit, zda byl i nějaký další," dodal. Norská policie podle něj pokračuje také v hledání videokamery, kterou si podle některých médií Breivik mohl natáčet průběh masakru.
Samotka Breivika zaskočilaNudí se a chce seriály |
"Tato kamera je věc, o níž se zmiňoval v některých výpovědích na policii a také ve svém manifestu šířeném po internetu," řekl Kraby. "Zatím tu kameru nemáme, ale hledáme ji," podotkl.
Premiér Jens Stoltenberg oznámil jména členů zvláštní komise, která má přezkoumat průběh událostí z 22. července. Cílem komise je dojít k závěru, zda došlo k pochybením bezpečnostních sil, kde byly nedostatky systému a co by se mělo do budoucna zlepšit. Závěrečná zpráva s návrhy, jak podobným útokům v budoucnu zabránit, má být předložena za rok, do 10. srpna 2012.
Breivik během dvou útoků zabil 77 lidí. Osm lidí zemřelo po explozi bomby v centru Osla a 69 zastřelil na nedalekém ostrově Utoya. Hrozí mu za to nejméně 21 let vězení (vše o tragédii v Norsku čtěte zde).
