"Když tam poprvé přijdete, říkáte si: Fuj, nevím, jestli tohle můžu dělat. Pak si ale zvyknete, najdete tam přátele a zjistíte, že je to dobrá práce," zasnil se před agenturou AP šestačtyřicetiletý Lorival Francisco dos Santos, který se sběrem odpadu na proslulé skládce živil celých třináct let.
Spolu s dalšími Brazilci denně procházel smrdutou horu smetí a rukama z ní vybíral věci, které se ještě dají recyklovat. Jemu i jeho kolegům se příznačně říkalo "catadores", což by se dalo přeložit jako mrchožrouti. Odteď si on i 1 700 dalších jemu podobných bude muset najít jinou obživu.
Jardim GramachoRozkládá se na ploše asi 130 hektarů a během 34 let své existence vyrostla doslova v horu odpadu, která shlíží na zátoku Guanabara. Odhaduje se, že ji tvoří asi 60 milionů tun odpadu. Svého času na ni přiváželo smetí denně až 900 nákladních vozů, které během 24 hodin zvládaly navézt až 9 tisíc tun odpadků. "Catadores" ve světě proslavil v roce 2010 dokumentární film Vika Munizeho nazvaný Umění odpadu (v originále Waste Land) |
Zahrada Gramacho, jak si skládku Brazilci poeticky pojmenovali, končí. Za desetiletí své existence totiž nepřinášela jen obživu obyvatelům předměstí Ria de Janeira. Podle ochránců přírody může za produkci skleníkových plynů a zamoření zátoky Guanabara, kam z ní stékají různé toxické odpadní produkty.
Nyní ji nahradí obrovské moderní zařízení, které bude odpad recyklovat. Například skleníkové plyny, které vznikají při hnití odpadků, přemění na palivo, jež bude využitelné při vytápění domovů i jako pohon pro automobily, píše agentura AP.
"Gramacho se stane symbolem udržitelného rozvoje a příkladem, který by měly následovat ostatní skládky v Brazílii," prohlásila během oficiálního uzavření skládky brazilská ministryně životního prostředí Izabella Teixeira.
Mladí by se mohli vrátit do drogových gangů, přemítá lídr
Přestože politici označují Zahradu Gramacho za příklad pro ostatní skládky, trvalo dlouho, než ji skutečně uzavřeli. Rozhodnutí bylo několikrát odloženo a padlo teprve několik týdnů před konferencí OSN o životním prostředí, jež se bude v polovině června konat právě v Riu de Janeiru.
Poslední dny skládky |
A zatímco ochránci přírody jsou nadšení, "mrchožrouti" nevědí, co si počnou. Radnice už slíbila, že jim vyplatí kompenzaci asi 14 tisíc brazilských realů, v přepočtu zhruba 141 tisíc korun, a poskytne jim možnost rekvalifikace, nicméně sběrači odpadu se bojí, že tolik jako na skládce si už nevydělají.
Tak třeba Lorival Francisco dos Santos tvrdí, že si na skládce měsíčně přišel v přepočtu na 47 tisíc korun, což je mnohokrát víc, než si vydělá většina Brazilců. Minimální měsíční mzda tam je kolem zhruba deseti tisíc korun, přiblížila AP.
Místní komunitní lídr Nilson José dos Santos se obává také o osud mladých. "Mnoho lidí odešlo z místních drogových gangů, aby zde pracovalo, protože se jich nikdo na nic neptal a nepotřebovali kvalifikaci. Jsem zvědavý, jestli tihle lidé budou moci najít práci někde jinde, nebo jestli se budou muset vrátit do gangů pašujících drogy," řekl listu Globo Online.
