Pěšky či na kole dorazily do metrolole Brasilia tisíce jeho stoupenců. Také jeho příbuzní jeli přes čtyřicet hodin autobusem.
Napodobili tak Silvovu třináctidenní cestu z roku 1952. Budoucí prezident tehdy opustil domov v zemědělském kraji, aby se mohl stát soustružníkem v Sao Paulu.
V říjnových prezidentských volbách získal předtím již třikrát neúspěšný kandidát levicové Strany pracujících víc hlasů než kterýkoli jeho předchůdce. Slíbil totiž napravit sociální rozdíly.
Když dostal prezidentský diplom, vyhrkly mu slzy, píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung a dodává: Lula je emocionální člověk. Jeho otevřenost přesně ladí s citlivou brazilskou duší, a je tak v příkrém protikladu k jeho profesorsky chladnému předchůdci Fernandovi Enriqueu Cardosovi.
Do Luly da Silvy vkládají jeho příznivci, kteří v úterý většinou kempovali venku, velká očekávání. A to nejen kvůli jeho povaze.
Lula sestavil svůj kabinet na Štědrý večer. Jmenoval posledních 14 ministrů. Ve vládě převažují zasloužilí členové Strany práce. Několik postů prezident "rozdal" uznávaným osobnostem a odborníkům.
Šéfem diplomacie je dosavadní brazilský velvyslanec v Londýně Celso Amorim, ministrem rozvoje, průmyslu a obchodu viceprezident průmyslového svazu Sao Paula, podnikatel Luiz Furlan. Zástupcem hlavy státu se stal jeden z nejbohatších mužů Brazílie, textilní magnát José Alencar.
Populární zpěvák Gilberto Gil se stal ministrem kultury. Gil si od Luly vymohl povolení, že může dál dvakrát za měsíc veřejně vystupovat. Chce si tak vylepšit svůj ministerský příjem. Ten představuje asi 2 500 eur.
I nová hlava státu ale zřejmě narazí na problémy. Před tím, než se ujal úřadu, se mu nepodařilo sestavit vládní koalici s centristickou stranou PMDB. Přišel tak o jasnou většinu v Kongresu.
"Asi se nám nepodaří dokončit náš plán hned, čtyři roky jsou moc krátká doba," řekl Silva minulý týden.
Navíc se bude muset pokusit usmířit svůj protržně orientovaný ekonomický tým, který vyznává politiku úsporných opatření, s několika levicovými radikály uvnitř své strany. Ta vznikla před 23 lety z odborářských nepokojů.
Její kritikové tvrdí, že zkušenosti z místních samospráv straně nezaručí, že si povede dobře i v celonárodním měřítku.
