Condoleezza Riceová při projevu v German Marshall Fund.

Condoleezza Riceová při projevu v German Marshall Fund. | foto: ČTK

Boty vržené po Bushovi jednou nebudou důležité, řekla Riceová

  • 88
Osvobození Afghánistánu a demokratické volby v Iráku. To jsou události, na něž je nejvíc hrdá odcházející americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Řekla to v rozhovoru pro CNN. Za historický moment označila setkání s libyjským vůdcem Kaddáfím. A o botách vržených po Bushovi v Bagdádu řekla, že jednou nebudou důležité.

"Cesta do Libye byla záležitostí, o níž jsem nikdy nepředpokládala, že by se mohla stát," řekla Riceová. "Je to nejspíš jeden z těch výjimečných momentů." Riceová jela do Libye letos v září, a to jako první šéfka americké diplomacie po víc než půlstoletí.

Muammar Kaddáfí a Condoleeza Riceová

Čtyřiapadesátiletá Riceová působila po boku George Bushe po celých osm let, kdy byl v Bílém domě. V prvním volebním období byla jeho poradkyní pro národní bezpečnost, ve druhém ministryní zahraničí.

Jednu z nejobtížnějších chvil prý prožila v létě 2006, kdy zuřila válka mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh. Riceová tehdy na mezinárodní konferenci v Římě odmítla požadavek libanonského premiéra Fuáda Siniory na okamžité příměří.

"Stát vedle Fuáda Siniory ve chvíli, kdy jeho země byla bombardována na kousky, a muset říct 'nemůžeme volat po okamžitém příměří, které nemůžeme zajistit a které povede k zachování statu quo', bylo velmi složité. Premiéra Siniory si velice vážím," řekla na CNN.

Rozbuškou pro 34 dní trvající válku mezi židovským státem a Hizballáhem byl tehdy útok ozbrojenců na kontrolní stanoviště na izraelském území. Militanti z Hizballáhu při něm tři vojáky zabili, dva zranili a dva - Ehuda Goldwassera a Eldada Regeva - unesli.

Židovský stát zareagoval tvrdou vojenskou akcí, jejímž cílem bylo zastavit ostřelování severoizraelských vesnic a měst raketami z jihu Libanonu, vysvobození vojáků a zničení Hizballáhu.

Konflikt zanechal mnoho mrtvých na obou stranách, ale jako vítěz z něj nakonec vyšel spíš Hizballáh. Izraelci nesplnili ani jeden z vytčených cílů a vláda premiéra Olmerta za to pak byla mohutně kritizována.

Házení bot po Bushovi jednou nebude důležité

Riceová také v rozhovoru pro CNN přiznala, že některé z "předpokladů", jež zavedly Američany do irácké války, se ukázaly být "mylnými". Její šéf George Bush byl v nedávném bilančním interview přímější. Řekl, že "lituje selhání zpravodajských služeb před iráckou invazí".

Američané tehdy, v letech 2002 a 2003, zdůvodňovali nutnost vpádu do Iráku tím, že Saddám Husajn disponuje zbraněmi hromadného ničení. Později se ale ukázalo, že diktátor žádné nemá.

Riceová také v rozhovoru kritizovala způsob, jakým média naložila s incidentem z minulého týdne, kdy irácký novinář na tiskové konferenci spílal Bushovi a házel po něm boty. Dějinnost tohoto momentu podle ministryně nespočívá v hozených botách, ale v tom že byl americký prezident v Bagdádu, a to v přátelském rozhovoru se svobodně zvoleným iráckým premiérem.

Irácký novinář na tiskové konferenci házel boty po Georgi Bushovi

"Opravdu si mám myslet, že za třicet, dvacet nebo i deset let bude bota hozená na prezidenta něčím důležitým? Samozřejmě, že ne," řekla. - o botách vržených po šéfovi Bílého domu si přečtěte zde

Teror z 11. září: systémové selhání

Odmítla také chyby, kterých se údajně dopustila před teroristickými útoky z 11. září. Riceové pak vytýkali, že před útoky nebrala vážně varování, které dostávala coby poradkyně pro národní bezpečnost od tajných služeb. "To prostě není pravda," prohlásila na CNN. "Jen jedinkrát se objevilo, že Usáma bin Ládin chystá útok - ale ne kdy, kde, jak, za jakých okolností.," řekla.

"A jen tak mimochodem, hrozby z července 2001 se týkaly hlavně zahraničí. Já byla ta, kdo říkal 'dobře, ale co když se něco stane doma?'" Přestože prý za teroristické atentáty převzala osobní zodpovědnost, šlo o systémové selhání.

Tým rivalů může fungovat, ale...

Jako ministryně Riceová "změkčila" americkou zahraniční politiku, odklonila Bushe od zastánců tvrdé linie - viceprezidenta Dicka Cheneyho a ministra obrany Donalda Rumsfelda. Přiznala, že ve vládě docházelo "k rozepřím". Nakonec ale vždy rozhodl prezident.

"Dick Cheney a já jsme měli velice dobrý vztah. Když měl viceprezident nějakou představu, sdělil ji. Sdělil ji i mně. A prezident rozhodl."

Vládní "tým rivalů", který teď formuje Bushův nástupce Barack Obama, podle Condoleezzy Riceové může fungovat jen za předpokladu, že Obama bude schopen vyhodnotit vzájemně si odporující rady a sám učinit konečné rozhodnutí.

"Není problém s odlišnými ideami. My jsme si je sdělovali. A pro prezidenta by neměl být problém je vyslechnout. Ale nakonec musí právě on rozhodnout. A když tak jednou učiní, všichni ostatní se s tím musí ztotožnit a jeho rozhodnutí splnit," řekla.

Až opustí úřad, chce se Condoleezza Riceová vrátit domů do Kalifornie a věnovat se tématům souvisejícím s dětmi a vzděláním. A také napsat dvě knihy - jednu o své roli v Bushově administrativě a druhou o svých rodičích. Ve funkci ji nahradí bývalá první dáma Hillary Clintonová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video