Francouzský prezident jednal s premiéry V4 Andrejem Babišem, Eduardem Hegerem, Mateuszem Morawieckim a Viktorem Orbánem v rámci nové tradice setkávání s nastupující předsednickou zemí Evropské unie. Francie totiž od ledna převezme předsednictví po Slovinsku.
Macron poukázal na problémy s právním státem a diskriminací sexuálních menšin, kvůli čemu Evropská komise vede řízení proti Varšavě a Budapešti. „Musíme nalézt východisko z těchto problémů a postoupit kupředu,“ naléhal na tiskové konferenci Macron.
Šéfové maďarské a polské vlády Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki ale kritiku počínání svých vlád odmítli. „My se řídíme základní zásadou: co je dovoleno ve Francii či v Německu, musí být dovoleno i v jiných členských zemích EU, jinak půjde o diskriminaci. Nesouhlasíme s diskriminací. Jsme pro rovnost 27 členských států,“ prohlásil Morawiecki na adresu sporů o stav vlády práva, právního státu a nezávislost soudů v Polsku.
Evropská komise je už několik let s Varšavou v konfliktu kvůli polské soudní reformě, která podle unijní exekutivy zvyšuje politický vliv na soudní systém a omezuje jeho nezávislost.
Orbán ocenil otevřenost debaty s Macronem, který v Budapešti odhadl, že maďarská vláda se vzhledem k neochotě řešit zmíněné problémy před dubnovými parlamentními volbami nedočká peněz z unijních fondů.
„Jsme obětí politického vydírání, ale maďarská ekonomika je dost silná, aby vydržela i bez peněz z fondů EU. Maďaři neutrpí kvůli vydírání z Bruselu,“ prohlásil Orbán.
Řešení dalších problémů
Macron, jehož země se po Novém roce chopí předsednictví v Evropské unii, zdůraznil zájem v tomto půlročním období postoupit vpřed i při řešení dalších problémů.
„Je naším zájmem posunout vpřed problémy migrace. Schengen (společný prostor volného pohybu, pozn. red.) potřebuje politické řízení a hlubokou reformu za francouzského předsednictví. Musíme zlepšit ochranu vnějších hranic Evropské unie a musíme řešit problém návratu těch lidí, kteří nemají právo zůstat v EU,“ prohlásil.
„Je potřeba si uvědomit, že po odchodu Angely Merkelové je Emmanuel Macron nejvýznamnější evropský politik. Francie má navíc od ledna roku 2022 předsednictví, má důležitá témata - migrace, jaderná energetika, schengenský prostor, Balkán. Bylo to velmi příjemné setkání,“ řekl Babiš, který se na francouzské předsednictví v EU těší především kvůli tomu, že na prvním místě programu Francie je bezpečnost evropských hranic.
„Jsem velice rád, že na prvním místě je Evropa, která umí řídit a ochránit své hranice. Konečně budeme diskutovat o Schengenu, po tom volám už delší čas. Měli bychom mít jasnou strategii Schengenu,“ poznamenal Babiš, který je dlouhodobým příznivcem o začlenění dalších států do Schengenského prostoru.
Na migraci už nestačíme, hlásí Polsko a další státy. Zvažují pomoc NATO |
Před odletem na jednání Babiš také reagoval na dokument Evropské komise, podle kterého celkově členské země EU slíbily přijmout 40 tisíc Afghánců, kterým ve vlasti hrozí nebezpečí po srpnovém převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Tálibán.
„Podle mého názoru to není dobré řešení, my se k tomu samozřejmě nepřipojujeme. Zachránili jsme lidi, kteří nám pomáhali, zaměstnance našeho velvyslanectví, ale určitě další migranty přijímat nebudeme, protože zkrátka myslíme, že je potřeba vyřešit jejich problémy u nich doma,“ dodal.
Podle premiéra v demisi je škoda, že se setkání neúčastnil už budoucí premiér Petr Fiala. „Ještě poletím ve středu do Bruselu na Evropskou radu, nicméně určitě pana nového premiéra budu informovat do detailů. Doufám taky, že Fiala bude podporovat V4, která je důležitá a několikrát prokázala důležitost v rámci Evropské unie,“ uzavřel Babiš.