Běloruský prezident Alexandr Lukašenko (20. března 2012)

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko (20. března 2012) | foto: AP

Rodičů popravených atentátníků je mi líto, prohlásil Lukašenko

  • 17
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko politoval rodiny dvou mladíků popravených nedávno za teroristický útok v minském metru. Při něm zahynulo 15 lidí. Na vyšetřování atentátu se podle Lukašenka podílely tajné služby Ruska a Izraele.

"Pro mě osobně to byla další životní tragédie. Nejvíc mi bylo líto rodičů, kterým ale, bohužel, nemůžu pomoci," řekl prezident, jenž po vynesení rozsudku odmítl udělit odsouzeným milost.

Lukašenko ruské televizní stanici RT řekl, že v případě jednoho z odsouzených mu přišlo zatěžko milost odmítnout. Který z odsouzenců vyvolal jeho váhání a z jakých důvodů, nevysvětlil. "Byla to ale čistě kriminální věc, přitom s krajně katastrofálními následky. Stejný rozsudek by padl v Rusku i v jiných zemích," dodal prezident. Kritiku za to, že odsouzeným odmítl udělit milost, odmítl s tím, že všechny soudní procedury byly dodrženy.

"Zástupci ruské FSB, izraelského Mossadu a Interpolu, kteří se účastnili všech etap vyšetřování, neměli žádné pochyby a v žádné chvíli si nekladli žádné otázky," řekl běloruský vládce ruské televizi Russia Today. "Byl to naprosto transparentní proces od začátku až do konce," dodal běloruský prezident.

Dzmitryj Kanavalav a Uladzislav Kavaljov byli popraveni pravděpodobně minulý týden, čas popravy ani místo uložení jejich ostatků úřady pozůstalým nesdělily. Odsouzeni byli loni v listopadu za explozi nálože ve stanici minského metra, při které zemřelo patnáct lidí a přes 160 dalších bylo zraněno.

Černý seznam

Tvrdá kritika popravy zaznívá zejména z Evropské unie, která podle běloruského tisku vážně uvažuje o rozšíření sankcí proti autoritativnímu režimu. Bělorusko je jedinou evropskou zemí, kde nebyl trest smrti zrušen nebo jeho výkon pozastaven.

Situací v zemi se má zabývat páteční schůzka ministrů zahraničí EU v Bruselu. Právě tam má padnout rozhodnutí o rozšíření seznamu Bělorusů, na které se sankce vztahují. "Černý seznam", sestavený původně v reakci na masové zatýkání opozice, nyní obsahuje přes 230 jmen běloruských politiků, soudců, podnikatelů, policistů a novinářů. Nesmějí vstoupit do Schengenského prostoru a jejich aktiva státy EU blokují.

Milion dolarů za vyškrtnutí

Podle serveru EUobserver.com evropští spojenci běloruských podnikatelů silně lobují proti rozšíření seznamu nebo vyškrtnutí některých jmen. Bojují údajně především za majitele fotbalového klubu Dynamo Minsk Juryje Čyže a nejvlivnějšího běloruského podnikatele Vladimira Peftijeva, majitele holdingu Beltěch.

Čyž na seznamu dosud není, přestože o to většina států EU usilovala. O jeho záchranu se podle minských médií zasloužilo Slovinsko, protože Čyž vlastní stavební firmu, která se slovinskou společností Riko Group vyhrála soutěž na stavbu hotelu Kempinski v Minsku. Případné sankce proti Čyžovi by údajně kontrakt ohrozily.

Peftijev naopak na seznamu je. Podle běloruského disidenta Alese Michaleviče, který žije v českém azylu, vypsal Peftijev odměnu milion dolarů pro toho, kdo dojedná jeho vyškrtnutí z "černého seznamu".

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video