Zveřejnění materiálů oznámila na svých webových stránkách Nixonova knihovna ve spolupráci s Národním archivem. Obsáhlé nově zpřístupněné nahrávky pokrývají období od 9. dubna do 12. července 1973, píše server BBC. V této době už byla aféra okolo odposlechů v sídle Demokratické strany veřejně známá pod označením Watergate. Nixon však měl i přes rostoucí tlak ze strany veřejnosti ještě rok zůstat v úřadu.
I na sklonku svého prezidentského mandátu však Nixon neustoupil z pořizování nahrávek svých pracovních rozhovorů. Zveřejněné materiály tak obsahují celkem 340 hodin zvukových záznamů. "Je to neuvěřitelně zajímavá éra americké historie, a my o ní teď máme tento jedinečný zdroj vysoce přesných informací. Je to trochu jako stroj času," řekl serveru CBS News historik Ken Hughes a dodal, že ještě zajímavější by mohly být materiály, které stále zůstávají z různých důvodů v archivech.
A zveřejnění záznamů mu dává za pravdu. Mimo jiné totiž ukazují, že ani propuknutí kauzy Watergate neovlivnilo mínění některých vysoce postavených politiků. Svou důvěru Nixonovi tak vyjádřili i budoucí prezidenti Spojených států Ronald Reagan a George Bush starší. Ti Nixonovi volali jen den po jeho první velkém veřejném vystoupení, na kterém se vyjadřoval k Watergate.
"Můžete se na nás spolehnout. Pořád za vámi stojíme a chci abyste věděl, že se za vás modlíme," řekl tehdy Reagan Nixonovi. V podobném tónu se nesl i telefonát Bushe, který Nixonovi sdělil, že jeho vystoupení sledoval s "velkou pýchou".
Vietnam jako kampaň
Nixonem podle archivních materiálů gradující kauza nijak nezacloumala a pokračoval v mezinárodních jednáních jako by se nic nedělo. V jedné z diskuzí například vyjádřil přání blízce spolupracovat s Čínou. "Číňané jsou ti nejschopnější lidé na světě," prohlásil Nixon.
V prostorách Oválné pracovny pak na počátku léta 1973 jednal také s tehdejším nejvyšším představitelem Sovětského svazu Leonidem Brežněvem. "Je jasné, že v rámci vyjednávání budeme mít vždy nějaké neshody. Je však rozhodujícím, abychom byli schopni spolupracovat. Pokud budeme pracovat společně, můžeme změnit svět," vysvětloval Nixon svému sovětskému protějšku.
Největší Nixonův prohřešek, o němž záznamy vypovídají, se podle však netýká Watergate, ale války ve Vietnamu. Dříve zveřejněné záznamy naznačovaly, že Nixon plánoval stažení amerických vojsk z této východoasijské země na rok 1972, aby jej načasoval na kampaň ke své druhé prezidentské kandidatuře. Z nových záznamů pak vyplývá, že válku z politických důvodů prodlužoval.
Vietnamská válka byla v letech 1955 až 1975 a Američané v ní ztratili přes 58 tisíc vojáků. Jen za Nixonova působení v prezidentském úřadě v letech 1969 až 1974 zemřelo ve Vietnamu zhruba 20 tisíc Američanů.
Úřady odtajňují Nixonovy nahrávky až 40 let po jejich vzniku, neboť záznamy dlouho procházely podrobnou kontrolou, aby na veřejnost nepronikly informace ohrožující bezpečnost USA. Odstraněny byly také pasáže týkající se soukromých a rodinných záležitostí.
