ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ničivé následky jaderných zbraní. Jak by vypadal výbuch v Praze

  • 202
Nikdo nepochybuje o ničivých následcích jaderných útoků. Představu o tom, jaký rozsah škod ten či onen druh hlavic a bomb by měl, už má ale málokdo. Jedna internetová aplikace toto „tajemství“ odhaluje už dvanáct let. S tím, jak přibývá jaderných výhrůžek ze strany autoritářských režimů, ji možná leckdo přestává brát jen jako historickou hříčku.

Aplikace NUKEMAP poskytuje uživatelům reálný odhad rozsahu a intenzity škod. Například detonace nejsilnější ruské bomby Car v Praze by měla apokalyptické rozměry – tvrdě by to „odnesla“ i velká část Čech.

S narůstajícím válečným napětím ve světě se mnozí odborníci obávají, že k vypuknutí třetí světové války má svět nyní mnohem blíž než za posledních několik desítek let.

Dokladem může být i poměrně nedávné prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, že je připraven použít své jaderné zbraně v případě jakéhokoli ohrožení státu.

VIDEO: Otec atomové bomby Oppenheimer ožívá v Nolanově režii

Online aplikace s názvem NUKEMAP nabízí dlouhý seznam cílů a poskytuje realistický pohled na rozsah destrukce a ztrát lidských životů, které by tyto zbraně mohly způsobit.

Aplikaci vytvořil profesor a historik jaderných technologií Alex Wellerstein, aby umožnil lépe porozumět následkům jaderných útoků. Od roku 2012 uživatelé internetu z celého světa takto „aktivovali“ jaderné zbraně zhruba 334 milionůkrát.

KOMENTÁŘ: Od Okinawy k Hirošimě. Bitva, která předznamenala atomovou éru

Ničivé zbraně mají vedle jejich názvů i svou měřenou destruktivní sílu. Nejslabší mezi nimi byla atomová bomba Little Boy, kterou Američané shodili v roce 1945 na japonské město Hirošima. Naopak nejničivější byla ruská termonukleární puma Car, kterou Rusové v tehdejším Sovětském svazu testovali v roce 1954.

První atomovka zabíjela ještě před Hirošimou. Vraždí dodnes

Pro představu, kdyby nad pražským centrem vybuchla doposud nejsilnější ruská termonukleární bomba Car o síle 100 megatun, tak by její exploze postihla nejen celý Středočeský kraj, ale i velkou část Ústeckého a Jihočeského kraje a rovněž Vysočiny. Mimo to, že by se hlavní město totálně „vypařilo“ a rozsáhle zdevastován by byl Středočeský kraj, většina obětí by neunikla popáleninám třetího stupně.

To je však extrém, pokud by nyní došlo na použití jaderných prostředků, jako první by zřejmě přišly na řadu taktické zbraně s omezeným účinkem. Ty by ovšem spustily nejenom řetězovou reakci v samotné hlavici, ale i v pravidlech a ochotě použití jaderných zbraní dalšími státy, které je vlastní. Devadesát procent z existujících odhadem 12 tisíc jaderných hlavic drží USA a Rusko, o zbytek se dělí Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, KLDR a Izrael.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video