Kra se odlomila od Ameryho šelfového ledovce a dostala oficiální název D-28. Podle vědců z Australské antarktické divize měří kus ulomeného ledu 50 krát 30 kilometrů a jeho rozloha je téměř totožná s britským Londýnem. Odhadovaná hmotnost ledu je 315 miliard tun a podle vědců bude trvat roky, než se rozpadne a roztaje.
Šelfový ledovec je plovoucí ledová plošina, která se nachází v místě, kde ledovce tečou dolů k pobřeží a na povrch oceánu. Tloušťka šelfových ledovců se pohybuje v rozmezí od sta do tisíce metrů. Šelfové ledovce se vyskytují kromě Antarktidy také v Kanadě, Grónsku nebo Arktidě.
Ameryho šelfový ledovec má odhadovanou plochu 60 tisíc kilometrů čtverečních. K oddělení došlo v lokalitě, kterou odborníci z Australského antarktického programu monitorují posledních dvacet let právě kvůli pravděpodobnosti odtržení masivních kusů ledu.
Profesorka Helen Amanda Frickerová uvedla, že vědci poprvé zaznamenali trhlinu v přední části Ameryho šelfového ledovce na začátku roku 2000 a předpověděli, že se z něj velké kusy ledu odlomí mezi lety 2010 a 2015.
„Jsem nadšená, že to po všech těch letech vidím. Věděli jsme, že se to nakonec stane, ale všichni jsme byli napjatí. Nakonec je to trochu jinde, než jsme očekávali,“ popsala Frickerová pro list The Guardian.
Ameryho šelfový ledovec se nachází ve východní části Antarktidy.
Ameryho šelfový ledovec je třetí největší v Antarktidě a nachází se mezi australskými výzkumnými stanicemi Davis a Mawson. Vědci studovali tento šelfový ledovec od šedesátých let a v současnosti mají na místě techniku, která zaznamenává každou nepatrnou změnu.
Rekordní kraVůbec největší kra v historii dostala označení B-15. Od největšího šelfu v Antarktidě se oddělila v březnu 2000. Na délku měřila 295 kilometrů, na šířku 37 kilometrů. Zaujímala plochu jedenáct tisíc čtverečných kilometrů a velikostí se tak vyrovnala Středočeskému kraji. |
„Je to součást normálního cyklu ledovcového šelfu. Přibližně každých šedesát až sedmdesát let dojde k odlomení,“ vysvětluje Frickerová, proč se na odlomení ledu nepodílely změny klimatu.
„I když v Antarktidě je mnoho událostí, kterými je zapotřebí se vážně zaobírat, tato konkrétní ledová kra není důvodem k poplachu,“ uzavírá.
Glaciolog Ben Galton-Fenzi z Australského antarktického programu uvedl, že odrtežní zaznamenaly také satelitní snímky. „Odlomení nebude mít přímý dopad na hladinu moře, protože šelfový ledovec už byl plovoucí, podobně jako kostka ledu ve sklenici vody,“ řekl.
Antarktida je z 98 procent pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 procent pevninských ledovců planety. Antarktida je také největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, zvedla by se hladina oceánů téměř o 60 metrů.
