Před pěti lety touto dobou Andrej Kiska objížděl města a vesnice po celém Slovensku. Snažil se Slováky přesvědčit, že právě jeho, bohatého podnikatele a filantropa bez jakýchkoli politických zkušeností, by si měli zvolit za hlavu státu. To se mu podařilo.
Teď po nějaké Kiskově kampani za znovuzvolení není ani vidu, ani slechu. Naopak se ze slovenských politických kruhů šíří, že prezident svůj mandát obhajovat nebude.
Do voleb zbývá sice ještě rok a Andrej Kiska, který se ke své kandidatuře ještě veřejně nevyjádřil, může na základě různých okolností změnit názor... V tuto chvíli však podle dobře informovaných zdrojů hovoří téměř vše pro to, že je připraven po pěti letech v úřadu skončit.
Kiska už pro Slováky není bůh● Na počátku mandátu míval Andrej Kiska v žebříčcích důvěryhodnosti agentury Focus se 70 procenty velký náskok – téměř 30 %. Ten se mu nyní pozvolna tenčí – důvěřuje mu 53 % občanů, což je asi ● Pro srovnání, v obdobném českém průzkumu získal loni v říjnu Miloš Zeman podle CVVM 51 procent. |
Důvodem nejsou podle těchto zdrojů ani skandalizační kampaně strany Smer premiéra Roberta Fica, ani vyšetřování jeho firem kvůli údajným daňovým nedoplatkům nebo pokles popularity (ta mu z původních 70 procent poklesla na dnešních asi 53 procent).
I v těch Kiskovi nejméně nakloněných průzkumech si totiž udržuje první pozici v důvěře veřejnosti a na záda mu dýchá pouze Robert Fico. Ten však už oznámil, že se o post hlavy státu znovu ucházet nebude (prohrál právě s Kiskou).
„Důvodem je jednoznačně jeho rodina, jeho žena a malé děti,“ říká zdroj z Kiskova okolí. Kiskovi se totiž loni udála věc, která se prezidentům ve funkci příliš často nestává – v létě se mu narodil už pátý potomek, v jeho současném manželství s Martinou Kiskovou třetí.
Vedle několikaměsíčního Martina vychovává první dáma v Popradu (za Kiskou do Bratislavy se nikdy nepřestěhovala) ještě dvanáctiletou Veroniku a osmiletého Viktora. Podařilo se jí udržet děti mimo zájem médií a v relativně nerušeném klidu, který život ve vilkové čtvrti padesátitisícového Popradu s výhledem na Vysoké Tatry skýtá.
Sama Martina Kisková se téměř žádných oficiálních akcí neúčastnila. Na veřejnosti se v Kiskově přítomnosti více než ona objevovaly jeho dospělé děti z prvního manželství – Andrej a Natálie.
Prezident se, přes několikasetkilometrovou vzdálenost Popradu od slovenské metropole, snažil být s rodinou téměř každý víkend. Kvůli tomu ale čelil vládní kritice, že „zneužívá“ vládní letecký speciál. „Chce si prostě po pěti letech lidsky užít manželku a děti. A člověk se mu ani nemůže divit,“ dodává zdroj z Kiskova okolí.
Podobné informace, které už v podstatě vylučují, že by Kiska kandidovat mohl, se objevují i ve slovenských médiích. Deník Pravda, který se odvolává na vysoce postaveného vládního politika, uvádí, že Kiska veřejně oznámí, že svůj post už nebude obhajovat, pravděpodobně v březnu, kdy od jeho zvolení uplynou čtyři roky.
Někteří slovenští komentátoři však už teď prezidenta za jeho možný odchod z úřadu kritizují. Podle Romana Pataje z Denníku N by se tím Kiska zařadil k naprostému minimu politiků, kteří se „dobrovolně vzdají moci“. Podle Pataje má přitom Kiska velkou šanci, že by prezidentské volby za rok znovu vyhrál. Pro jeho rozhodnutí znovu nekandidovat nemá pochopení. „Někomu může být tato „skromnost“ sympatická, ve skutečnosti je ale nezodpovědná. K zemi i k voličům,“ dodal.
„Ještě to, myslím, není zcela rozhodnuto,“ říká politolog Grigorij Mesežnikov. Ani podle něho nehrají v rozhodování Kisky hlavní roli skandály, ani útoky ze strany vlády Roberta Fica nebo pokles popularity. „V průzkumech záleží na metodice. V některých má Kiska velký náskok před dalšími politiky, v jiných sice minimální, ale stále je nejpopulárnější,“ dodává Mesežnikov. Na druhé straně jeho náskok v důvěryhodnosti před ostatními politiky už není tak obrovský, jako býval.
Kdo, když ne Kiska?
Komentátor deníku Sme Petr Tkačenka už ale napsal: „Po roce úvah a apelů na Andreje Kisku, aby obětoval soukromý život ve prospěch lepšího Slovenska, se můžeme posunout do fáze číslo dvě.“ Ta podle něho spočívá v tom, že nastal čas mluvit o Kiskově nástupci.
Nejsilnější vládní strana Smer má zatím spíše jasné, kdo kandidovat nebude – vedle Roberta Fica to už odmítl i ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Hlavní opoziční síla Svoboda a Solidarita údajně zvažuje nominovat vědce Roberta Mistríka. Kandidaturu už oficiálně oznámil bývalý šéf ochrany ústavních činitelů Juraj Zábojník.
