Většina amerických komentátorů, poukazuje na skutečnost, že už v posledních měsících Clintonovy vlády se vystupňovala frekvence i útočnost projevů Saddáma Husajna, podporujících Palestince v jejich protiizraelském odporu. Irácký prezident stále častěji využívá této platformy k podněcování tzv. svaté války vyznavačů islámu proti západní civilizaci.
Bombardovalo se už za Clintona
Internetový deník Salon v neděli zdůraznil, že k podobným leteckým útokům docházelo už za vlády prezidenta Billa Clintona. "Spojenecké letouny bombardují Irák pravidelně od roku 1998, kdy se Husajn rozhodl neuznávat tzv. bezletové zóny vytvořené po skončení Války v Perském zálivu". Komentátoři Salonu soudí, že páteční útok se odlišoval od předchozích mírou publicity. "Clinton si počínal velmi tiše. Vydával velmi stručná oficiální prohlášení typu 'irácké cíle bombardovány, žádné americké ztráty, všechny letouny se vrátily na své základny'. V pátek však Bushova administrativa poskytla novinářům množství detailních informací z nejvyšších pentagonských míst. Sám prezident, který právě pobýval na své první zahraniční cestě v Mexiku, označil nálety opakovaně je za "rutinní". Odmítl dohady o zásadní změně "protiirácké politiky".
Komentátoři deníku Washington Post poukazují na to, že "jak rozsahem, tak zacílením překročily nejnovější protiirácké útoky omezené sankce Clintonovy administrativy". Nálety tentokrát osobně schválil americký prezident.
Boston Globe ve víkendovém vydání píše: "Loni bombardovala americká letadla irácké cíle nejméne patnáctkrát v odvetu za iráckou protiletadlovou palbu nebo radarové sledování. Tyto útoky směřovaly proti cílům uvnitř bezletové zóny vytyčené protiiráckou koalicí po skončení Války v Perském zálivu". List Los Angeles Times zdůrazňuje, že "poprvé od prosince 1998 se spojenecké síly zaměřily na cíle poblíž hlavního města Bagdádu".
Bushova a Blairova motivace
George Bush už v průběhu předvolební kampaně ostře kritizoval postupné oslabování spojenecké koalice a protiiráckých akcí, opírajících se o dohody podepsané po skončení Války v Perském zálivu před deseti lety.
Podle bývalého generála, v současnosti profesora Harvardovy univerzity Terryho Scotta šlo v pátek Bushovi a jeho britskému partnerovi "o obrácení Husajnovy pozornosti k faktu, že nový prezident bude důrazně pokračovat v ochraně bezletových zón nad Irákem a nedovolí mu jitřit Blízký Východ v pro-palestinském duchu". Deník New York Times v sobotním komentáři připomíná Bushův nedávný výrok, že protiirácké sankce za uplynulých deset let zdegenerovaly: jsou děravé jak ementálský sýr.
Komentátor listu Washington Post polemizuje s oficiálním stanoviskem americké vlády, prohlašující páteční bombardování za rutinní sebeobrannou akci, nikoli změnu politiky vůči Husajnovu režimu. "Jde o posílení konfrontačního postoje vůči Bagdádu. Bush se rozhodl konkretizovat svůj příslib z minulého měsíce, že bude v tlaku na Husajna pokračovat".
Britská účast na náletech i následné publicitě byla podle amerických komentářů posílena blížícími se volbami a snahou premiéra Tonyho Blaira "definovat své mezinárodně politické postoje".
Test principiálnosti nové americké administrativy?
Nedělní komentář deníku New York Times podtrhuje skutečnost, že několik nejbližších členů Bushova vedení mělo co do činění s Irákem už v minulosti. Viceprezident Dick Cheney byl v době Války v Perském zálivu ministrem obrany v kabinetu Bushe staršího a dnešní ministr zahraničí Colin Powell náčelníkem štábu amerických ozbrojených sil. Washington Post zdůrazňuje, že Cheney a nový ministr obrany Donald Rumsfeld se přiklánějí k výraznější podopoře vnitřní protihusajnovské opozice, zatímco Powell až dosud kladl důraz na posílení sankcí uvalených na Irák po vytlačení jeho armády z Kuvajtu. Těsně před pátečním bombardováním uvedl Bush do funkce nového náměstka ministra obrany Paula D. Wolfowicze, kterého týdeník The New Yorker označuje za "nejvýznamnějšího přímluvce za odstranění Saddáma Husajna".
Vojenskou akci provázejí diplomatické kroky
Komentátoři CNN si o víkendu povšimli, že ve stejný den, kdy americká a britská letadla bombardovala irácké pozemní cíle, pozval náměstek ministra zahraničí Spojených států k poradě představitele Iráckého národního kongresu Ahmeda Chalabiho, reprezentanta protihusajnovské opozice. Chalabi v pátek oznámil, že "dostal zelenou" k plánování konkrétních akcí v Iráku i v zahraničí, financovaných z 30milionové částky přislíbené vládou USA. Podle internetových stránek MSNBC Chalabi bombardování uvítal, nicméně se přimlouval za vypracování "komplexního plánu na svržení Saddáma Husajna".
New York Times v této souvislosti poukazuje na chystanou návštěvu ministra zahraničí Powella v Saudské Arábii a Egyptě, k nímž má dojít ještě před koncem února. List upozorňuje, že v obou zemích, jež se před deseti lety podílely na zásahu proti Husajnovi, "sílí veřejná podpora iráckého lidu trpícího v důsledku mezinárodních sankcí". Agentura AP v neděli uveřejnila odmítavé stanovisko egyptské vlády k pátečnímu bombardování.
Internetový deník Salon dokonce v neděli citoval ředitele výzkumného oddělení washingtonského Ústavu pro blízkovýchodní politiku Patricka Clawsona, který prohlásil: "Bombardovali jsme, protože ministr Powell se chystá do této oblasti v nejbližších dnech zavítat" (u příležitosti desátého výročí konce války v Perském zálivu). "Chtěli jsme ukázat, že disponujeme i jinými prostředky než ústupky. Mluvme potichu, ale mějme připravenu velkou hůl," citoval Clawson dávný výrok prezidenta Theodore Roosevelta, na něhož se George Bush s oblibou odvolává.
Preventivní krok?
Víkendové komentáře CNN a deníku Los Angeles Times zdůrazňují preventivní význam pátečního útoku. Zpravodajka CNN v Bagdádu poukázala na Husajnovou dlouhodobou snahu sestřelit alespoň jedno spojenecké letadlo hlídkujícími nad bezletovými zónami, znemožňujícími Husajnovi bombardovat kurdské oblasti na severu a šiítské komunity na jihu země. Zpravodajka CNN soudí, že si Husajn slibuje od úspěšného útoku proti spojeneckým hlídkám propagandistický zisk jak doma, tak v dalších muslimských a arabských zemích. Losangeleský list cituje bývalého iráckého experta na americkém ministerstvu zahraničí Henri Barkeye: "Pokud by se to Husajnovi podařilo na samému začátku Bushovy éry, vnutilo by to nové americké administrativě defenzívní postavení".
 Iráčané protestují proti náletu spojenců na Bagdád při pohřbu jedné z obětí útoku (17. února 2001) |
