Ruská Wagnerova skupina složená z žoldnéřů pod vedením Jevgenije Prigožina o víkendu obsadila město Rostov na Donu. Na snímku při odjezdu z oblasti. (24. června 2023)
| foto: AP
Putin musí konečně říct, co dál s válkou, hodnotí vzpouru ruský komentátor
Zatímco část Rusů víkendové tažení wagnerovců na Moskvu vnímala jako přízrak občanské války, jiní žoldáckou vzpouru sledovali se sympatiemi. „Povstání je natolik radikální událost, že na ni Putin musí politicky reagovat. Odpověď však nespočívá primárně v personálních rozhodnutích, ale spíše v jasném naznačení další strategie ve válce,“ říká ruský politolog a publicista Alexandr Morozov.
Jak ruská společnost vnímá události kolem Prigožinova sobotního „pochodu spravedlnosti“? Jako pokus o puč? Zradu? Vojenskou vzpouru? Banditskou formu vyjednávání? V ruské společnosti existují různé segmenty s různými postoji k puči. Je jasně patrné, že ve středním a jižním Rusku, kde je obyvatelstvo již aktivně zasaženo válkou, byla Prigožinova akce přijímána s pochopením a sympatiemi. Obyvatelstvo nechápe, proč se válka tak vleče, proč jim nad hlavami létají ukrajinské drony. Mnozí se domnívají, že mají Prigožin a jeho Z-patrioti pravdu, když se Putina otevřeně ptají, proč válka skončila ve slepé uličce.
Jiná část obyvatelstva se prostě bojí chaosu a občanské války a Wagnerův pochod považuje za příznak nebezpečí. Různé části civilní a vojenské byrokracie v různých oblastech Ruska vnímají to, co se stalo, jako příznak nějakého konfliktu „nahoře“. Když Prigožin od dubna do poloviny června veřejně a velmi ostře hovořil o stavu věcí, mnozí mu naslouchali a říkali si: To nemůže být jen jeho pohled, možná ho podporuje část bezpečnostních složek.
Pokud se ve špičkách ruských elit rozběhne nějaký proces podobný „perestrojce“, obyvatelstvo bude jeho iniciátory přátelsky následovat a rychle se dohodne na pohřbení putinismu.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
