Pro první Američanku v úřadu šéfa ministerstva zahraničí je to ironický obrat. Albrightová, která se narodila v bývalém Československu, sama zažila dvakrát útěk během druhé světové války, přičemž jednou se svým otcem diplomatem našla útočiště v Bělehradě a od té doby hovoří trochu srbsky. Od let 1993-1997, kdy byla americkou zástupkyní v OSN, vždy podporovala politiku USA vůči Balkánu a často vyzývala k silovější akci.
Ovšem nyní, kdy i po patnácti dnech leteckých útoků NATO pokračují jugoslávské síly v akcích v Kosovu a 500.000 albánských uprchlíků představuje nejhorší humanitární katastrofu v Evropě od druhé světové války, objevují se mezi oficiálními činiteli stále horší prognózy a experti se hrozí nezamýšlených důsledků spojenecké akce. "Pokud existuje někdo, kdo se naprosto přepočítal, pak je to Albrightová a mluvčí ministerstva zahraničí James Rubin," říká nejmenovaný odborník na balkánskou politiku. "Právě oni tvrdili, že trocha bombardování srazí jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče na kolena."
Albrightové a jejím spolupracovníkům je vyčítáno, že podcenili Miloševičovo odhodlání postupovat nemilosrdně proti kosovským Albáncům a přecenili možnosti leteckých sil NATO zabránit mu v tom. V posledních dnech bylo popsáno mnoho papíru informacemi o tom, jak nejvyšší představitelé Pentagonu vyjadřovali pochyby, že letecké údery pomohou svrhnout Miloševiče, a jak šéf CIA George Tenet varoval, že Srbové odpoví etnickými čistkami.
Rubin, který patří k nejbližším poradcům Madeleine Albrightové a je sám značně zapojen do tvorby americké politiky v Kosovu, hájil svou velitelku ve středu na tiskové konferenci na americkém ministerstvu zahraničí. "Je nepřesné tvrdit, že ministryně předpokládala, že Srbové přistoupí na mírovou dohodu z Rambouillet krátce po zahájení leteckých úderů. Dobře víte, že jsme si všichni přáli mírové řešení tohoto problému. To byl náš cíl. Vyzkoušeli jsme každou cestu a pokusili jsme se o všechno možné, abychom krizi vyřešili mírovým způsobem, ale Miloševič nebyl připraven na to přistoupit," řekl Rubin.
"Doufali lidé, že Miloševič přijme mírové řešení? Každý v to doufal, ale očekávali jsme to skutečně? Ne, bylo by nerealistické myslet si, že Miloševic by uvažoval o přijetí mírového řešení bez hrozby NATO a jeho sil," dodal Rubin.
Kritici tvrdí, že kdyby Albrightová a Clinton opravdu chtěli zvítězit v konfrontaci s Miloševičem a uchránit kosovské Albánce od etnických čistek, mohli v Jugoslávii rozmístit pozemní jednotky. Ale to je řešení, které prezident Clinton stále odmítá.
Kurt Bassuener z rady zabývající se akcí na Balkáně, který podporuje tvrdou akci proti Miloševičovi zahrnující i vyslání pozemních jednotek, tvrdí, že Albrightová je obviňována neprávem. "Jestli se někdo přepočítal, tak to byl prezident Clinton. Nemyslím si, že Albrightová věřila, že se vyhneme vyslání pozemních jednotek a myslím, že předpokládala jejich rozmístění dva týdny po leteckých útocích," říká.
Podle jeho slov mnoho lidí včetně jeho skupiny neočekávalo, s jakou zuřivostí a rychlostí se Miloševič pustí do kosovských Albánců. "Americká vláda navíc v posledních letech, kdy se objevila a sílila kosovská krize, byla stále o kolo pozadu. Albrightová byla z tohoto hlediska osamělým hlasem vyzývajícím k akci, ale vláda ji vždy umlčela. Proto si zaslouží úctu, neboť rozpoznala kosovský problém dříve, než zbytek Clintonovy vlády", říká Bassuener.
Albrightová zatím odmítá veřejnou diskusi o tom, jaké chyby mohly být učiněny. Jakmile bude kosovská krize vyřešena. "Budeme mít spoustu času podívat se zpět a říci, co jsme udělali, či neudělali", prohlásila americká ministryně zahraničí tento týden.
- čtvrtek 8. dubna 1999
