Američané mluví s Talibanem. Hledají, jak vybruslit z nekonečné války

  • 225
Už skoro sedmnáct let trvá americké vojenské angažmá v Afghánistánu, konec války s Talibanem však zůstává v nedohlednu. Washington proto nyní zvolil novou strategii: soustředil se na obranu velkých měst a s islamistickým hnutím začal vyjednávat.

Zatím to je jen takové vzájemné oťukávání, ale účastnící jednání v katarském Dauhá mluví o „velmi pozitivních signálech“ a „přátelské atmosféře“. Podle agentury Reuters se konaly už tři schůzky, té zatím poslední se zúčastnila diplomatka Alice Wellsová, která působí na ministerstvu zahraničních věcí na odboru pro jižní a střední Asii.

„Neříkal bych tomu mírové rozhovory,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný představitel afghánského Talibanu. „Je to série setkání, jejichž účelem je iniciovat formální, smysluplné rozhovory. Dohodli jsme se, že se brzy opět setkáme a skrze dialog vyřešíme afghánský konflikt,“ dodal člen čtyřčlenné delegace.

Jsou to první rozhovory od roku 2015, které nakonec zkrachovaly poté, co Kábul oznámil, že legendární vůdce Talibanu Mulla Umar je po smrti.

Současná jednání už mají konkrétní výsledky: například bezprecedentní třídenní příměří vyhlášené na svátek Íd al-Fitr, kterým minulý měsíc skončil ramadán. Jedná se také o výměně zajatců a delším příměří při příležitosti Svátku oběti. Ten letos připadá na 22. srpna.

Taliban také požaduje možnost volného pohybu ve dvou provinciích, kde by ho vládní jednotky ani americké letectvo nenapadaly. Prezident Ašraf Ghání to zatím odmítá.

O nutnosti jednání s Talibanem už před třemi týdny promluvil ministr zahraničí Mike Pompeo. Spojené státy podle něj „diskuse o míru podporují, zprostředkují a budou se jich účastnit“. Na ukončení bojů se však podle něj musejí dohodnout sami Afghánci.

Udržet města a jednat

Američané vpadli do Afghánistánu po teroristických útocích v roce 2001, výsledky angažmá jsou však dost tristní. BBC na počátku letošního roku uvedla, že Taliban je na dvou třetinách území a plně kontroluje čtyři procenta země. To je daleko více než v roce 2014, kdy NATO ukončilo bojové operace a začalo se soustředit jen na výcvik vládních jednotek. 

Americký prezident Donald Trump minulý rok oznámil novou strategii. Do země přes odpor Pentagonu poslal další čtyři tisíce vojáků a nařídil zesílit letecké údery, což se podepsalo na rychlém nárůstu civilních obětí (více čtěte zde: Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry)

List The New York Times nyní přišel s informací, že záměrem nové strategie nebylo obnovit kontrolu nad celou zemí. Afghánské jednotky by se měly stáhnout z neobydlených venkovských oblastí a napřít síly jen na obranu velkých měst jako je Kábul, Mazáre Šaríf, Kundúz či Dželálábád.

Podle respektovaného listu je to vlastně přiznání, že Američany podporovaná vláda v Kábulu nedokáže dobýt a udržet venkovské obasti, kde žijí tři čtvrtiny populace. Taliban v uplynulých čtyřech letech dobyl mnoho základen afghánské armády na venkově a zmocnil se přitom její výzbroje a výstroje.

Afghánské bezpečnostní složky jen během minulého roku přišly o 18 000 lidí. „Nastal čas si přiznat, že potřebujeme politické řešení,“ uvedl pro The New York Times penzionovaný generál Paul Eaton, který pomáhal cvičit irácké jednotky. Stažení z venkova považuje za racionální přístup, který zabezpečí města a dá afghánské vládě šanci jednat s Talibanem.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video