V jaké kondici je váš vztah nyní?
Aneta: Řekla bych, že ve skvělé. Já jsem moc spokojená. Sice je to někdy Itálie a pořád se něco děje, ale po všech vztazích, které jsem měla, je to opravdu příjemná změna.
Michal: Vidím to stejně. Teď už jsme oba spolu v Praze, máme byt, oba super práci, já dělám rekreačně fotbal a je mi fajn. Jasně, ve vztahu to občas máme nahoru dolů, ale určitě chceme kráčet životem společně.
Nedávno jste měli menší pauzu. Vztah to umí potopit, nebo ho zachránit. Jak to máte vy?
Aneta: Pro mě to byla chvíle, kdy jsem si uvědomila, že mi Michal chybí a že bez něj být nechci. Zpětně věřím, že nás to posílilo.
Michal: Neuměl jsem si nikdy představit, že když jednou něco skončí, může zase pokračovat. Ale stalo se a my zjistili, že si chybíme. Najednou jsme se poznali úplně jinak a věděli jsme, že nám „o nic nejde“. A to byla ta rozhodující chvíle. Myslím, že nám to prospělo a píšeme druhý díl našeho vztahu.
Jak rozdílné jsou vaše profesní světy? Fungují dohromady?
Aneta: Myslím, že jo. Michala baví můj svět, mě zas jeho. Není nic, co bych mu zdravě záviděla a přála si to mít v tom svém světě. Možná bych si přála být na jeden den Michal, abych se podívala za klukama do šatny.
Michal: Jak jako? Co bys tam dělala?
Aneta: No jistě, že ne to, co si myslíš (smích). Prostě by mě zajímalo, o čem se kluci v šatně baví.
Michal: Jasně, a mě by zajímalo, o čem se v šatně baví holky.
Takže na sebe i žárlíte?
Aneta: Michal žárlí, ale tvrdí, že ne. Stačí, abych se někde s někým bavila a hned je uražený.
Michal: Ne ne, to je jinak. Já někdy žárlím na tvoje večírky, ne na frajery. Mám prostě období, kdy nežárlím vůbec, a období, kdy žárlím víc. Momentálně je to v rovnováze. Aneta taky bude tvrdit, že nežárlí, ale myslím, že žárlí. To prostě ke vztahu patří. Ve zdravé míře.
Řešíte nějak výšku? Mnohdy to vypadá, že nejste stejně velcí...
Aneta: Rozdíl ve výšce není žádný, ale Michal ho řeší pořád. (smích)
Michal: To mě vždycky štve, když vyjde někde nějaká fotografie, Anet má jehly a pak se píše, že jsem o dvacet centimetrů menší. To je blbost. Jsme velcí stejně, oba máme kolem 180 cm.
Aneta: Ty možná o cenťák míň.
Michal: Ale ne, bereme to už v pohodě.
Aneta: Jasně, a když ti dám na výběr boty, vždycky řekneš: „Vem si ty bez podpatků.“
Aneta Vignerová a Michal Zeman
Co vůbec děláte ve volném čase?
Michal: Dřív jsme chodili na večírky, ale dneska už máme raději tu pohodu.
Aneta: Přesně, když je volno, tak jen ležíme a spíme. Zní to strašně, ale jak jsme pořád v nějakém poklusu, jsme pak rádi, že si pustíme film a jen tak ležíme a nemusíme vůbec nic. A když už, tak raději zajdeme na večeři a užíváme si to.
Co hádky? Jak je řešíte?
Aneta: Nijak, každý má svou pravdu a to je problém.
Michal: Nejhorší je, že se hádáme kvůli úplným blbostem. Tuhle jsem nad tím přemýšlel, a vážně nikdy nešlo o nic důležitého. Prostě blbosti.
Aneta: Právě, jdeme hlavou proti zdi. Zhádáme se, vychladneme a jdeme dál.
A kdo se první přijde usmířit?
Michal: Nikdo. Aneta je tvrdohlavá a já taky.
Aneta: Já čekám, že přijde on, a on, že přijdu já, takže pak nepřijde ani jeden. Pak můžou až SMS, které si posíláme z jednoho pokoje do druhého. Řekneme si i spoustu škaredých slov, které nás pak mrzí, a přitom se máme vážně rádi.
