"To je tím, že jsem poprvé dostal roli zcela protichůdnou mému světovému názoru," tvrdí jedenaosmdesátiletý Vlastimil Brodský a šibalský výraz prozrazuje vtip.
"Už asi patnáct let, když bych přišel někam, kde by se mi neřeklo, že dobře vypadám, tak bych si připadal jako v cizině. Nechápu, proč mi to všude říkají? Začalo to před nějakou dobou, a tehdy jsem pochopil, že jsem starý," postěžoval si Vlastimil Brodský.
"Už asi patnáct let, když bych přišel někam, kde by se mi neřeklo, že dobře vypadám, tak bych si připadal jako v cizině. Nechápu, proč mi to všude říkají? Začalo to před nějakou dobou, a tehdy jsem pochopil, že jsem starý," postěžoval si Vlastimil Brodský.
Domlouvají-li si s ním například novináři schůzku na příští týden, bez váhání kontruje: "Jo, nevím, jestli to stihnete, protože to já už tu nebudu…"
Jeho přítelkyně, tlumočnice a překladatelka Táňa Kühnelová však prozradila, že ve skutečnosti pan Brodský chválu na svůj momentální stav slyší rád a jeho výroky typu: "Sedávám rád u kamen, abych si zvykal na žár kremační pece…" jsou jen jeho typickou maskou.
