"V příštích dvaceti až třiceti letech budeme svědky změn, které překonají dosavadní pokrok," vysvětluje. "Technologie se zrychluje ďábelským tempem."
Pearson se orientuje na futurologii od školních let. Dnes je však za své sny a představy o budoucnosti placen. "Jsem člověk ve správný čas na správném místě," směje se 39letý chlapecky vyhlížející muž.
Takže jaké jsou jeho předpovědi? Počítače velmi brzy v inteligenci předčí člověka. "Počítače se dostanou na úroveň lidské inteligence někdy kolem roku 2015, převážná většina změn bude poté vyvolána stroji," tvrdí Pearson. "Budou tisíckrát chytřejší než Einstein."
Počítače získají i charakter, takže lidé s nimi budou schopni navazovat vztahy. "Stroj bude vyžadovat vaší reakci, bude potřebovat kontakt s člověkem," říká. "Například, bude-li mít za úkol vypracovat lékařskou diagnózu, lidé mu budou muset sdělit své symptomy."
Lidé, kteří z různých důvodů nedokáží ovládat počítače, se přestanou trápit. "V budoucnosti umělá inteligence, schopnost rozeznání hlasu a základní zpracování jazyka umožní, že počítač porozumí smyslu vašich slov," říká Pearson.
Ve skutečnosti za 30 až 35 let lidé nebudou muset k počítači hovořit. Pearson se domnívá, že počítač porozumí samotným myšlenkám. Pearson tráví většinu času v anonymní "dilbertovské" kabině v kancelářích společnosti British Telecom v Martlesham, základně vojenského letectva za 2.světové války blízko města Ipswich východně od Londýna, nebo na cestách přednášením.
Dilbert, legrační postavička kresleného seriálu, jejíž život je zredukován na frustraci z moderního pracoviště, našla u Pearsona zalíbení. Pearson, aby udržel krok s novými objevy, čte vše - obchodní, technické časopisy, vědecké i lékařské publikace.
Nicméně na belfastské univerzitě vystudovaný fyzik, který pracuje jako futurolog u společnosti British Telecom devět let, tvrdí, že nejlepší nápady přicházejí uprostřed noci.
Podle Pearsona existuje velká šance, že lidé nebudou vůbec umírat.
"Pokud má dcera, které je pět let, nezemře nešťastnou náhodou příliš brzy na následky nehody nebo nemoci, existuje velká šance, že nezemře nikdy," tvrdí Pearson.
V příštích padesáti letech pokroky v genetice a nanotechnologii umožní dokonale odstranit poranění a nežádoucí změny způsobené nemocí či vysokým věkem a lidé zůstanou navždy mladí.
Rozluštění stavby lidského genomu podle Pearsona patří k nejvýznamnějším objevům. Kdyby lidstvo v blízké budoucnosti vymřelo, budoucí vyvinutější civilizace by mohly pomocí studia počítačových archivů znovu vytvořit člověka. Jedinou podmínkou by
byla dostupnost základních stavebních bloků, jako jsou protein a celulóza.
Možná se objeví masové protesty proti nastávajícímu pokroku, pro jednotlivé státy by však bylo riskantní snažit se zabránit nevyhnutelnému. "Sociální odpor by snad mohl oddálit změny," říká Pearson. "Jednou však nastane okamžik, ze kterého není návratu. Některé státy vyvinou dokonalejší technologie - jiné si nemohou dovolit za nimi zaostávat."
V případě klonování lidských bytostí, "to někdo uskuteční". "Existuje asi 230 zemí. Některá z nich určitě potřebuje peníze natolik, aby to uskutečnila," dodává Pearson. "Není možné zastavit čas." Internet již radikálně mění způsob interakce mezi lidmi a
nadále bude motorem transformace společnosti.
Navzdory svému raketovému startu bude elektronický obchod na ústupu, neboť lidé si to budou přát, soudí Pearson. Předvídá příchod "kyber dolarů" sloužících k placení za zboží koupené prostřednictvím Internetu, neboť zákazníky unaví platba směnným kursem. Věří, že s postupem času budou lidé požadovat placení v "kyber dolarech".
Lidé budou stále chodit do obchodů, neboť je to jejich oblíbená sociální aktivita. Obchody však budou například zákazníkům nabízet pouze vzorky zboží. Oblečení se bude vyrábět pomocí laserových snímačů, každému padne přesně na tělo. Technologie zanedlouho umožní spatřit partnera, se kterým diskutujete přes Internet. Lidé s podobnými názory se budou pomocí Internetu sdružovat v globálních sociálních skupinách.
Pearson své vize přizpůsobuje rámci sociálního kontextu. Mnoho futurologů totiž opomíjí skutečné zájmy lidí. "Mnoho futurologů si představuje, že budeme žít v plastikových domech. K tomu nedojde, neboť lidé si to nebudou přát," vysvětluje. "Technologii se nevyvíjí ve vakuu a je tedy nesmyslné ignorovat základní mechanismy společnosti. Já jednoduše používám zdravý rozum."
- úterý 8. srpna 2000
