Bydlet v hliněném domě je trend, který vyznávají lidé například v Rakousku, Švýcarsku, ale i v jiných státech. Mnoho takových starých domů stojí i u nás. Protože jsou omítnuté, laik je od těch »klasických« nerozezná. »Příznivců tohoto způsobu bydlení jsou už u nás stovky a nyní vzniká jejich občanské sdružení,« říká architekt Petr Suske z ateliéru Skupina ekologické architektury, který také vybudoval jednu z nejznámějších takových staveb v Česku - restauraci Hliněná bašta v Průhonicích. Ta je v provozu už dva roky.
* Je stavba hliněných domů opravdu reálná?
Samozřejmě, ale je nutné dodržovat určitou disciplínu, technické principy, kvalitu hlíny.
* Lze stavět i patrové domy?
Ano, ve světě existují tímto způsobem stavěné mrakodrapy.
* Jaká je životnost těchto domů?
Ty tady stály už před několika staletími, kdy hlína byla běžným stavebním materiálem. Existovaly určité parametry, zvyklosti, které se dědily ze zedníka na zedníka. Koncem minulého století začaly hlínu vytlačovat cihly a později ještě beton. Nyní lidé tento materiál opět objevují a opět zkoumají, jak na to.
* Proč se architekti vracejí právě k hlíně?
Protože hlína je příjemný materiál na omak, vytváří protialergenní prostředí a příjemné klima a má i mnoho dalších předností.
- sobota 3. června 2000
