Jaro: rekord nepadl
Mírná zima, vedra v květnu lze z toho něco vyvozovat pro další období roku? »Nikoli,« říká Vladimír Seifert z Českého hydrometeorologického ústavu. Už od roku 1981 převládaly roky teplejší než průměrné, pak přišel studený rok 1996. »Říkali jsme si, že už nastává zvrat,« vypráví klimatolog Seifert, »ale další roky nic takového nepotvrdily.« Vraťme se k letošnímu jaru. Jak výjimečné vlastně bylo ve srovnání s jinými? émně vlhký březen má primát v celém století. Tak horký duben a květen nebyly v Praze třicet let. Ale rekordy letos nepadaly - 14. května 1969 bylo v pražském Klementinu naměřeno 32,5 stupně Celsia. Další vývoj počasí podle Vladimíra Seiferta záleží na tom, co udělá medardovská cirkulace v první polovině června. Při takzvaném evropském monzunu se v této části roku vyrovnávají teploty - chladný oceánský vzduch proudí nad prohřátou pevninu. »První nesmělé náznaky jeho pronikání už se objevily,ale ještě není rozhodnuto, jak bude silné.« Mohou tedy meteorologové odhadnout, jaké bude letošní léto? »To si netroufám. Podle dlouhodobých průměrů je červenec nejvlhčí a nejteplejší, srpen je o něco méně teplý a vlhký. Ale ne vždy to platí. Záleží na atmosférické cirkulaci. A m y dnes ještě nevíme, jaká bude,« říká Vladimír Seifert.
Léto: jaké bývá
Budiž tedy vodítkem alespoň to, jaké letní měsíce obvykle bývají. »Červen voní deštěm,« připomíná známou lidovou moudrost Zdeněk V ašků ve své knize Velký pranostikon, kterou vydalo nakladatelství Akademia. Pro červnové počasí je déšť skutečně velmi typický - nastává medardovské období. V Praze se srážkově nejbohatší medard vyskytl v roce 1815, tehdy napršelo 342 milimetrů srážek, tedy 72,6 procenta celoročního normálu. Mezi vlnami dešťů se však objevují i sušší a teplejší dny - například aloiské léto s pravděpodobností 65 až 70 procent připadá na přelom druhé a třetí červnové dekády. Červenec je v dlouhodobém průměru nejteplejším měsícem roku. Ale ne vždy. Podle Zdeňka Vašků svůj primát přenechává srpnu (dokonce v 25 až 35 procentech případů), výjimečně ičervnu. Statisticky na červenec připadá i nejvíce dnů s bouřkou. Pro tento měsíc jsou však také typické srážky - hned na začátku přináší Medard déšť s pravděpodobností 60 procent. Právě tyto prokopské deště přinesly v roce 1997 katastrofální povodně. K olem poloviny až konce červen- avidelně dočkávají »psích veder«. Horké a suché markétské léto spadá v dlouhodobém průměru do posledních dnů prvé dekády až do poloviny července. Pak však - na šedesát procent - přichází ještě magdalénská vlna dešťů. Anenské léto v závěru měsíce bývá zase na 70 až 75 procent parné... Srpen, druhý nejteplejší měsíc roku, je rovněž dobou výrazných proměn počasí. Do počátku srpna ještě zasahují psí dny a s pravděpodobností 60 procent doznívá poslední vlnou, petrskými dešti, medard. Srpen bývá citelně méně deštivý než šestý a sedmý měsíc. Teploty už však nabírají sestupný kurs - přichází bartolomějské léto (s pravděpodobností 65 procent). Krom poklesu teplot je pro ně typický i výskyt bouřek, dešťů a krupobití.
Motýlí křídla
Předpovědi počasí se v posledních desetiletích ohromně zlepšily a zpřesnily. Ale horní mezí pro předpověď počasí den po dni zatím zůstává doba deset, maximálně čtrnáct dní. Prognózy jsou většinou velmi přesné na druhý den, dobré na dobu průměrně tří dnů, upotřebitelné na dobu šesti dnů - a velmi málo spolehlivé na dobu 30 dnů... Už víme,že počasí je předpověditelné vždy jen do určité míry,neboť chování atmosféry je ze samé podstaty nepředpověditelné a vykazuje všechny známky chaosu. Stačí malá změna a obvyklé počasí se změní. Tato skutečnost má své odborné označení - motýlí efekt: závan vzduchu od motýlích křídel v P ekingu se může teoreticky postupně proměnit ve frontální systém nad New Yorkem. Nezlobme se proto na meteorology. Jako není v lidských silách přemoci vliv Slunce, tak nám nemůže jít ani předpověď chování náhodných systémů, ve kterých nefungují přesná matematická pravidla. V Čechách musíme počítat s tím, že může o prázdninách pršet - a hodně pršet. T ouží někdo po zaručeně nedeštivé dovolené? Pak se musí vydat na Krétu - ta jediná v Evropě a okolí má podle Atlasu Shell, který uvádí dlouhodobé průměry teplot, počty slunečních dní a srážek, v červenci nula deštivých dní. Naopak v severní Anglii v červenci proprší průměrně 18 dní, v norském Bergenu patnáct dní. Kdo ví, možná někdo s pylovou alergií právě tuto informaci uvítá...
I DLOUHODOBĚJŠÍ CHARAKTER VÝVOJE KLIMATU MŮŽE BÝT PŘEDPOVĚDITELNÝ
Hromadí se důkazy, že změny povrchové teploty tropického Pacifiku ovlivňují podnebí na celé zeměkouli. Jev El Niňo, který se vyskytuje každý druhý až sedmý rok a pro jevuje se po tři čtyři roky, ovlivňuje světadíly: silné deště v Jižní Americe, velká sucha v Austrálii, anomálie zimních teplot v Severní Americe a severozápadní Evropě. Na obrázku teplota moře v roce 1995 a v roce 1997 - v roce El Niňa: červená barva - nadprůměrná teplota oceánu, modrá barva - podprůměrná teplota oceánu.
ZDROJ: CESTY ZA POZNÁNÍM: POČASÍ (SVOJTKA1999)
