Dohromady jsou čtyři, začínají hrát v devět večer a nejdřív v jednu po půlnoci končí. A to jedou bez přestávky! Zpívá hlavně Petr Janda a Jiří Kozel, bývalý kytarista z kapely Blue Effect, který emigroval do Švýcarska a kterého frontman Olympiku ke hraní přizval.
"Hráli jsme spolu v kapele, která si říkala Tarantule. Zeptal jsem se ho, jestli si nechce jednou za týden u nás v hospodě jen tak zabrnkat, že jsme takoví nevyužití. Souhlasil. Přidal se i bubeník Láďa Malina z Golemu, který bydlí u nás ve vsi, a kluk, který kdysi dělal konzervatoř a hraje na klávesy a flétnu. Hrajeme všechno možný - blues, Olympic, Rolling Stones, Beatles... Je tam spousta chyb, ale my si to užíváme. Lidi s náma zpívají, tancujou. Když tady mám dceru Elišku, tak zpívá taky. Minule zpívala jeden hit od skupiny Metallica," svěřuje se Petr Janda.
Vybírají do klobouku
Tak docela zadarmo ale zase pánové nehrají. Bubeník Malina totiž nechává kolovat sálem klobouk. "Minule jsme vybrali rovnou tisícovku, takže si každý přišel na dvě stě padesát korun. Nemluvě o tom, že nám lidi posílají panáčky," říká s úsměvem Janda. Obdivuhodné je, že mezi kuřáky vydrží Janda bez cigaret. Téměř čtyři měsíce totiž nekouří. Projevilo se to prý i na jeho barvě hlasu. "Zpíval jsem strašně hluboko, teď mám trochu vyšší hlas. Lidi mě nepoznávají ani po telefonu."
Větší výdělky než čtvrteční hraní pro radost snad přinese jeho nová deska s názvem Sopka. Ve studiu na ní dělá poslední úpravy a tvrdí, že bude nádherná. "Je tam hodně hard rocku a baladických prvků. I obal bude krásný - Říp coby sopka, ze které poteče láva," dodává.
