„Jedna technika byla rychlejší, než jsem ji viděl. A než jsem stihnul na to zareagovat, tak najednou slyším takový divný zvuk a koukám na tu svoji ruku – to bylo poprvé, co jsem něco takového zažil. Ta ruka byla se mnou, a vlastně ne,“ vzpomíná na nedávný závažný úraz levé ruky.
Rameno mu nahodil zpět místní fyzioterapeut a pak šel do nemocnice. „Napřed jsem byl v Praze v nemocnici, kde mi řekli, že se to možná samo spraví. Dostal jsem nějaké zpevňovací cviky, ale pořád to vypadávalo,“ popisuje zpěvák.
Nakonec podstoupil operaci v Olomouci. „Přišívali mi zpátky rameno nebo to labrum, které to rameno drží, a potom mi tam ještě přišívali biceps, který byl taky utržený,“ dodává. Tím to ovšem neskončilo – biceps mu museli spravovat ještě jednou.
„Po koncertě ke mně běžela jedna taková slečna, která se rozeběhla, jako že mi skočí do náručí, abych ji chytnul, a já jsem zapomněl, že tu ruku nemám přetěžovat, takže jsem ji chytnul, a ta ruka udělala křup… Slečnu jsem udržel, ale ten biceps jen říkal: Tak znovu. Tak jsem šel znovu do Olomouce, a to už doufám bylo finální,“ říká Cristovao, který si musí kvůli jiu-jitsu udržovat fyzičku i během příprav na koncerty.
„Běhám podél řeky a do toho si zpívám songy, ale bez hudby, a do toho občas skáču, takže když kolem mě běží lidi, tak si říkají, co je to sakra za vola,“ popsal svou rutinu.