Finále, v němž se posuzovaly kvality 12 účastnit, pořádala minulý týden v Irbílu libanonská firma a mezi pozvanými byli zahraniční diplomaté, zpěváci, herci a představitelé Kurdistánu.
Novináři směli do hotelové haly jenom v době projevů a hudebního a tanečního programu. Když ale došlo na vystoupení soutěžících, museli ustoupit do recepce a vyčkat na konec. Po protestech jim bylo vysvětleno, že práva na mediální krytí události získala jenom jedna společnost, která bude soutěž vysílat později.
Novináři, fotografové a kameramani směli do sálu jen při projevech a doprovodném programu.
Soutěžící dívky nebyly v plavkách, nýbrž ve sportovních oděvech nebo večerních šatech.
V porotě zasedli herec, zpěvák i plastický chirurg z Libanonu, kde se soutěže miss konají s mnohem volnějšími pravidly. Plastický chirurg Nádir Saab souhlasil s členstvím v porotě, protože prý má "ke kráse Kurdek velmi blízko", jelikož mezi jeho pacientkami v Bejrútu jsou kurdské ženy.
"Samozřejmě že zdejší standardy odpovídají těm mezinárodním. Krása je ale relativní pojem, ta kurdská je jiná než libanonská, africká nebo francouzská," řekl Saab.
První kurdská miss Šene Azízová Aková
Podmínkou v soutěži bylo, že vítězka musí být irácká Kurdka. S korunkou se pojí roční pracovní kontrakt v oboru, který si vybere.
Soutěže krásy se v Iráku nekonaly mnoho desetiletí. V době, kdy byl Irák monarchií, jež byla svržena v roce 1958, se nejkrásnější ženy volily po klubech, zejména v jihoirácké Basře.
