Zpráva o vlivu libyjské občanské války na okolní země konstatuje, že většina ztracených zbraní putovala do Čadu, Nigeru a Nigérie. "I přes snahu o kontrolu hranic, velké množství zbraní a munice z libyjských zásob bylo propašováno do oblasti Sahelu," píše se ve zprávě.
Africký SahelAfrický pás stepí a savan napříč kontinentem na jižním okraji Sahary zahrnuje území států Mauritánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie. Oblast podél třinácté rovnoběžky odděluje saharskou poušť od afrických tropických pralesů. Celý pás je sužován katastrofickým suchem a hladomorem. |
Jde o minomety, automatické zbraně, těžké kulomety, protiletadlové kanóny, granáty i výbušniny včetně semtexu. Přes hranice patrně pašeráci nebo bývalí Kaddáfího vojáci a najatí žoldáci dostali i obávané přenosné protiletadlové střely země-vzduch. Právě ty by představovaly největší hrozbu, pokud by se dostaly do rukou teroristů. I jediná taková střela dokáže zničit například civilní dopravní letoun.
Z libyjských skladů se loni údajně ztratilo až 10 tisíc raket země-vzduch. Podle zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Iana Martina většina z chybějících přenosných protiletadlových střel zůstala v Libyi.
Zpráva konstatuje, že zmizelé střely mohou být ještě ukryté v poušti, jiné však už mohly být prodány teroristickým skupinám včetně afrického křídla al-Káidy nebo radikální islamistické sektě Boko Haram, která s al-Káidou udržuje velmi úzké vztahy.
Zabijáci Boko Haram
Nová libyjská vláda trvá na tom, že nekontrolované šíření zbraní z Libye do zemí Sahelu má kořeny ještě v době, kdy byl u moci svržený libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. Pád režimu ale k tomu velmi přispěl. Nasvědčují tomu podle zprávy OSN i informace zpravodajských služeb o zvýšeném obchodu se zbraněmi na černém trhu v některých zemích Sahelu.
Ztracené libyjské střelyProtiletadlové střely SA-7 (Strela 2) ve srovnání z nejmodernějšími technologickými novinkami působí až archaicky. Kvůli svým malým rozměrům (1,4 metru), nízké váze (14 kilogramů), dosahu (až 3 kilometry), snadné obsluze a tepelnému navádění na cíl ale mohou být pro nízko letící letouny nebo vrtulníky smrtící. Útočník se takovýmto typem zbraně může nepozorovaně dostat do blízkosti letiště a počkat na přistávající nebo startující letoun. Civilní stroje oproti těm vojenským nejsou vybaveny ochrannými systémy proti teplem naváděným střelám. |
"Skutečné důsledky libyjské krize teprve začínají vycházet na povrch a jsou vážnou hrozbou pro bezpečnost a stabilitu v celém regionu," řekl ruský vyslanec v OSN Alexandr Pankin.
Obavy panují především z dalšího vyzbrojování radikálních skupin, jakou je zmiňovaná sekta Boko Haram, operující převážně v Nigérii. Nejlidnatější africký stát je prakticky na půl rozdělen na převážně muslimský sever a křesťanský jih. Sever země byl v poslední době dějištěm pumových útoků ze strany bojovníků Boko Haram.
Sekta chce v zemi se 160 miliony obyvatel zavést přísnou formu islámského práva šaría. Za poslední rok se bojovníkům sekty přisuzuje více než 500 vražd. Letos už mají islamisté na svědomí nejméně 250 lidských životů. Naposledy před týdnem zahynulo při pumových útocích a přestřelkách ve městě Kano asi 150 lidí.
Ačkoliv sekta operuje převážně v Nigérii, obavy z násilí mají i Niger a Čad. Podle zprávy OSN totiž "stopy" bojovníků Boko Haram vedou do výcvikových táborů al-Káidy v Mali. Důkazem má být zatčení sedmi příslušníků sekty při průjezdu Nigerem a zabavení manuálů pro výrobu výbušnin, propagandistických materiálů a kontaktních údajů na některé známé členy al-Káidy.
