"Přestože se svou povahou jedná o rozdílnou akci, než jak tomu bylo u rozšiřovacího summitu Aliance v roce 2002, podtrhuje setkání zákonodárců reprezentujících všech 28 členských států NATO existenci nesmírně důležité demokratické vazby uvnitř Aliance, která pojí její jednotlivé členy," uvedl poslanec ČSSD a vedoucí české delegace Jan Hamáček. Pro Prahu jde podle jeho slov o význačnou událost.
Do Česka tak zamíří na 350 poslanců a senátorů z členských států Aliance a partnerských zemí. V pondělí by se jednání měl zúčastnit i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen nebo gruzínský prezident Michail Saakašvili, jehož země je jedním z nejaktivnějších partnerů Aliance.
Diskuse o směřování NATO
Podle Hamáčka se dá předpokládat postupný nárůst vlivu parlamentů na rozhodování v NATO. "Severoatlantická aliance jako demokratická organizace potřebuje silný demokratický mandát a ten je možné zajistit, pouze pokud panuje alespoň určitá politická shoda na úrovni národních parlamentů," upozornil Hamáček.
Parlamentní shromáždění NATONení součástí struktur Severoatlantické aliance, ale již od druhé poloviny šedesátých let minulého století pravidelně před poslance předstupuje generální tajemník NATO, který též písemně reaguje na podněty poslanců. Zároveň vedení shromáždění včetně jeho předsedy má možnost se pravidelně setkávat lídry NATO. Chod shromáždění zajišťuje malý mezinárodní sekretariát se sídlem v belgickém Bruselu. Na rozdíl třeba od Evropského parlamentu není stálým tělesem, a proto nemá své pevné sídlo a při svých setkání se musí spoléhat na prostory, které nabídne hostující země. |
V době napjatých rozpočtů a přetrvávající finanční krize je čím dál tím těžší pro vlády v Evropě, ale i v Severní Americe, vyvažovat jednotlivé výdajové kapitoly rozpočtu a resort obrany se často stává první obětí škrtů.
Řada zemí včetně České republiky tak pokračuje ve snižování svých výdajů na obranu do té míry, že se nebezpečně přibližuje hranici jednoho procenta hrubého domácího produktu, zatímco NATO doporučuje svých členům držet výdaje alespoň na dvou procentech. "Je proto nutné vést zasvěcenou debatu o tématech spojených s naším členstvím v NATO v parlamentu a směrem k našim voličům," argumentuje Hamáček s tím, že pro mnohé poslance není vždy jednoduché přemýšlet za horizont domácí politiky.
Parlamentní shromáždění NATO proto umožňuje poslancům jednotlivých členských států být více součástí aktuálních procesů, které v Alianci probíhají, neboť jsou to poslanci, kdo pak například při hlasování o rozpočtu má výraznou možnost ovlivnit obrannou politiku nejen na národní, ale i na alianční úrovni.
Poslanci se scházejí od roku 1955
Parlamentní shromáždění NATO bylo ustaveno šest let po vzniku samotné Aliance a má především sloužit jako platforma pro setkávání poslanců z jednotlivých členských států. V čele Parlamentního shromáždění stojí předseda. Tím je v současnosti německý poslanec Karl Lamers.
"Fungováním a strukturou je Parlamentní shromáždění NATO v mnohém podobné našemu parlamentu, s tím rozdílem, že se pochopitelně převážně diskutuje o bezpečnostní a obranné problematice," vysvětlil Hamáček.
Parlamentní shromáždění NATO se pravidelně schází dvakrát do roka. Závěrečnému výročnímu zasedání předchází menší jarní setkání, které slouží k přípravě a sladění pozic. Poslanci se však setkávají mnohem častěji v menších skupinkách, a v průměru se tak během roku uskuteční kolem čtyřiceti pracovních setkání.
V rámci Parlamentního shromáždění existuje pět výborů, mezi ty hlavní patří politický výbor, bezpečnostní výbor, ekonomický a bezpečnostní výbor a výbor pro vědu a nové technologie, a několik podvýborů. Jednotlivé výbory pak připravují materiály ke schválení na plenárním zasedání. "Poslanci během své práce ve výborech mají možnost setkávat se nejen s představiteli Aliance, ale i s nezávislými odborníky, což jim umožňuje lépe se seznámit s projednávaným tématy," upřesnil Hamáček.
