Češi by v Afghánistánu mohli poprvé od vzniku samostatné ČR zasáhnout přímo do bojové akce. Šlo by o druhou nejpočetnější českou misí v zahraničí; Češi jsou nyní zejména v Kosovu a v Iráku.
V jihosrbské provincii Kosovo působí v rámci mezinárodní mise KFOR v současnosti 400 českých a 100 slovenských vojáků česko- slovenského praporu. Česká část praporu je vytvořena na bázi 71. mechanizovaného praporu z posádky Hranice. Čeští a slovenští vojáci v Kosovu kontrolují provoz a pohyb na silnicích a zajišťují bezpečnost národnostních menšin. Náplní jejich činnosti je i zamezení pohybu hledaných osob a přepravě nelegálně držených zbraní. Také monitorují 104 kilometrů hranice mezi Kosovem a Srbskem. Od 1. května se sníží počet českých vojáků v kosovské misi o stovku. Snížení počtu vojáků v KFOR bylo jednou z podmínek, které si nejsilnější opoziční strana ODS kladla pro svou podporu vyslání elitních průzkumníků do Afghánistánu.
V Iráku je od konce loňského roku 80 příslušníků české vojenské policie. Jejich úkolem je pomáhat při výcviku tamních policistů, udržování pořádku a kázně, šetření trestných činů, vyšetřování válečných zločinů a pátrání po zbraních, výbušninách a drogách. Měli by se podílet i na budování silničních zátarasů, kontrolních bodů a na protiteroristické činnosti.
Součástí Stabilizačních sil v Bosně a Hercegovině (SFOR), jimiž za šest let (od ledna 1996 do prosince 2001) prošlo téměř 6000 českých vojáků, bylo k závěru loňského roku pět Čechů. Pět českých vojáků bylo také součástí mise v Afghánistánu. Stálé vojenské pozorovatele má ČR podle informací ministerstva obrany po celém světě. Na každém českém velvyslanectví v zahraničí navíc fungují takzvaní vojenští přidělenci, kteří spadají pod resort obrany a monitorují tamní bezpečnostní situaci.
V Afghánistánu, kde by se mohlo do operace Trvalá svoboda zapojit až 120 příslušníků prostějovské jednotky speciálních sil a do operace ISAF dalších 30 vojáků, už čeští vojáci působili. Lékaři z české polní nemocnice tam v roce 2002 ošetřili na 20.000 lidí. Celkem se tam vystřídalo 280 vojáků. Deset českých zdravotníků pak po ukončení mise loni v lednu působilo v německé polní nemocnici u Kábulu.
Prostějovští vojáci speciálních sil, kteří jsou připraveni odcestovat do Afghánistánu, jsou označováni za nejlepší jednotku české armády. Jsou vycvičeni pro boj v nejtvrdších podmínkách, na vysokou úroveň fyzické i psychické zátěže. Jejich profese se pohybují od pyrotechniků, potápěčů, výsadkářů až ke zpravodajským expertům. Pravidelně cvičí s elitními jednotkami armád NATO. Podle odborníků se tito elitní vojáci plně vyrovnají příslušníkům britské jednotky SAS nebo amerických Delta Force či Rangers. Počet příslušníků jednotky je tajný.
Prostějovská jednotka podle dostupných informací spadá pod vojenskou zpravodajskou službu (převedení jednotky z její podřízenosti bylo další podmínkou ODS pro podporu afghánské mise). Spolu s dalšími třemi útvary byla zařazena do první vlny českých jednotek, které začaly ihned po vstupu země do NATO těsně spolupracovat s aliancí. Vojáci již mají zkušenosti z nasazení na Balkáně - působili v misích UNPROFOR, IFOR, SFOR či KFOR.
O pomoc při hledání teroristů v afghánských horách požádali Američané již v roce 2002. Premiér Vladimír Špidla jim tehdy nabídl právě prostějovské specialisty, ale vzápětí své slovo odvolal poté, co mu vojáci sdělili vážné výhrady ke své přípravě. "Z toho průšvihu jsme se poučili. Dnes jsou speciální síly v prvotřídní kondici a mají i odpovídající vybavení," uvedl koncem loňského roku šéf armádní rozvědky Josef Prokš.
Loni v březnu 16 vojáků 6. skupiny speciálních sil z Prostějova posílilo 1. česko-slovenský prapor protichemické, radiační a biologické ochrany, který do května působil v operaci Trvalá svoboda v Kuvajtu. Jejich úkolem byla ochrana protichemických specialistů a ochrana zásobovacích kolon.
