Informace o pěti posledních ostrých startech zatím velitelství NATO v německém Ramsteinu neodtajnilo. "Podrobnosti zatím nelze publikovat," uvedl David Schreier ze štábu české mise v Pobaltí.
Známý tak zůstává zatím jen první případ, kdy koncem května čeští stíhači vzlétli k letounu, který narušil bezletové pásmo na hranicích s Ruskem a neodpovídal. - České gripeny v Pobaltí měly poplach kvůli letounu u ruských hranic
Českým letcům začala poslední čtvrtina jejich historické mise. Na litevském letišti Šiauliai operují celkem čtyři české gripeny. Češi chrání vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem od 1. května.
První taková zahraniční mise letců od 2. světové války trvá čtyři měsíce. V ochraně pobaltských republik, které nemají vlastní letectvo, se střídají státy NATO. - více o misi českých letců čtěte zde
Podle Davida Schreiera piloti doposud absolvovali 280 letů a ve vzduchu už strávili dohromady přes 330 letových hodin. "Dosáhnout tohoto letového úsilí by nebylo možné bez provedení precizní přípravy plánu prací na letecké technice," konstatoval Schreier.
Dalším faktorem ovlivňujícím vysokou provozuschopnost letecké techniky je podle něho obětavá práce veškerého zabezpečujícího personálu.
Z obvyklého vybavení mají přitom technici na místě pouze nejnutnější zařízení, které se běžně využívá v každodenním provozu, jako například osobní nářadí a speciální soupravu technické pomoci.
Pro řešení případných složitějších poruch mechanici využívají pozemní elektrický zdroj s dodávkou chladicího vzduchu, hydraulický zdroj a jeřáb pro instalaci vystřelovací sedačky.
"V podmínkách, které se vzhledem k absenci hangáru oprav dají přirovnat k polním, podávají specialisté různorodých leteckých odborností při údržbě a opravách letounů nadstandardní výkony," dodal Schreier.
