ZAOSTŘENO
Bush v Evropě: zprávy, analýzy, rozhovory čtěte zde
Jak ovlivní summitu postavení Slovenska mezi ostatními zeměmi střední Evropy?
Slovensko po svém vzniku tradičně trpělo komplexem méněcennosti, nebo lépe neviditelnosti ve světě. Po roce 1993 vláda organizovala různé kampaně za zviditelnění Slovenska. Problémy mělo Slovensko i s nešťastnou podobností Slovinsko – Slovensko v ostatních jazycích.
Nyní se Slovensko může zviditelnit jako nikdy předtím. Je čerstvým členem Evropské unie i NATO a hostí summit světových lídrů. Jako nejmenší země ve střední Evropě (ve Visegrádské čtyřce) tak Slovensko může posílit svou váhu. Průvodním ziskem mohou být i hospodářské stimuly, jmenovitě podpora turistického ruchu a zahraničních investic.
Neznamená summit příliš velké sousto pro slovenské bezpečnostní sily?
Dosud jde o největší sousto. Slovensko si potřebuje ověřit, že takovou situaci zvládne. Předběžné zkušenosti z návštěvy papeže, Hillary Clintonové či Parlamentního shromáždění NATO nejsou rovnocenné, ale jsou dobrým základem.
Slovensko se ale nachází v sociálně příznivějším prostředí než sousední Česko či Maďarsko. Jsou tady malé komunity přistěhovalců z rizikových zemí, domácí radikální politická scéna je pasivní. Bezpečnostní síly by to měli zvládnout.
Jakým způsobem se Slovensko hodlá na pozadí takto významné schůzky profilovat jako člen NATO a Evropské unie?
Slovensko zaujímá mezi novými členy NATO i EU spíše tu důraznější transatlantickou pozici, tedy v porovnání například s Českem či Maďarskem. Slovensko se bude chtít určitě profilovat jako země se stabilní zahraničně a bezpečnostně politickou orientací a bude se prezentovat v souladu se Střednědobou strategií slovenské zahraniční politiky z podzimu 2004, ve které jsou USA definovány jako „strategický spojenec Slovenské republiky“.
Myslím, že závěrečné prohlášení z bilaterálního setkání Slovensko – USA vyznívat jako podpora „atlantismu“ v NATO. Parlament navíc odsouhlasil permanentní a časově neomezenou účast na operaci v Iráku. Parlament tedy nemusí mandát slovenských jednotek prodlužovat, jak je tomu například v Česku.
Plánuje Bratislava, že se stane kongresovým centrem? Do jaké míry je pro Slovensko inspirující česká zkušenost se summitem NATO v Praze?
Pokušení stát se kongresovým centrem se Bratislava zřejmě nevyhne. Dosud se v této oblasti jednoznačně nacházela ve stínu Vídně, Budapešti i Prahy a bude se pokoušet tento deficit vyrovnat právě s poukazem na summit Bush – Putin. Nejedná se však o běžný summit, ale o bezpečnostně-politický summit, takže bude velmi záležet i na úspěšném bezpečnostním zvládnutí celé akce. Bratislava však v porovnání s výše jmenovanými středoevropskými metropolemi nemá k dispozici potřebnou úroveň služeb.
Česká zkušenost je jednoznačně inspirující, podobně jako z Göteborgu či Janova. Hlavní výzvou pro bezpečnost účastníků budou rizika příchodu vandalizujících bojovníků proti kapitalismu. Zde se však asi – právě na základě českých zkušeností – bude klást větší důraz na prevenci proti průniku profesionálních politických bitkařů a proti šanci, že budou realizovat své agresivní pudy, ať už neonacistické, nekomunistické, ochranářské, prostě antiglobalistické. Varováním může být probuzení neonacistické scény v Německu při příležitosti letošního únorového 60. výročí bombardování Drážďan. Znamená to, že prevence se bude muset zaměřit nejvíce na rakouskou a českou hranici.
