Jsou to desítky jmen. Od lokálních banditů a kriminálníků, přes pašeráky drog a polní velitele nepočetných skupin ozbrojenců až po ty nejvýše postavené mozky ve spletité síti pavučiny globálního terorismu.
Na 42 těch nejnebezpečnějších teroristů světa je vypsána vysoká odměna. V součtu přes 220 milionů dolarů. Přesto řadu let unikají. A velká část z nich se ukrývá v nepřístupných oblastech na hranicích Afghánistánu a Pákistánu.
Právě v těchto končinách, v Afghánistánu, před osmi lety válka proti terorismu začala. Americké jednotky tehdy během krátké doby svrhly tehdejší vládu Talibanu, který do té doby poskytoval teroristům z celého světa bezpečné útočiště na svém území. Ani těch osm dlouhých roků však nestačilo k tomu, aby se tisícům vojáků koaličních sil povedlo ty nejhledanější dopadnout a navíc, na scéně přibyli i noví "hráči".
Zpravodajské služby i experti tvrdí, že skrýše těch nejhledanějších jsou v Pákistánu. Kdo se vlastně ukrývá v odlehlých a nepřístupných oblastech kmenových území v Severním a Jižním Wazíristánu, severozápadních teritoriích a Balúčistánu?
nejhledanější vůdci teroru(Kliknutím na fotografii zobrazíte podrobnosti)
Ajmán al-Zavahrí
mulla Umar
Mustafa Abú al-Jazíd
Abú Jahjá al-Libi
Džalaluddín Hakkání
Gulbuddín Hekmatjár
Siraj Hakkání
Karí Mohammad Zafar
Adam Jáhjí Gadán
|
Dlouho o ní nebylo slyšet. Pro svět se pomalu stávala jen chimérou, přeludem, který ale kdysi změnil celý svět. Ale koncem loňského roku opět udeřila a zdá se, že je zpět a v plné síle. Navíc se kromě starých vůdců bin Ládina a Zavahrího objevila další, nastupující generace.
Například Abú Jahjá al-Libi je označován za "příštího Usámu". Právě on podle expertů ztělesňuje vývoj v Al-Kajdě za uplynulých osm let, je "tvrdší" než jeho učitelé a nesmlouvavý. Stal se šéfem teroru v celém Afghánistánu. Některé zdroje včetně současné trojky Al-Kajdy Mustafy Jazída uvádějí, že byl v prosinci zabit při útoku amerického bezpilotního letounu. Spojené státy takovou informaci nepotvrdily. Přitom, kdyby byl útok úspěšný, jistě by se zpravodajci takovým "úlovkem" pochlubili.
Jedním z těch, jejichž dopadení by bylo pro celý boj s terorem symbolické a vlilo "lovcům" novou krev do žil, je kromě hlavních dvou vůdců i původně americký občan Adam Pearlman, zvaný Adam Američan nebo Adam Jáhjí Gadán. Je prvním Američanem za více než půlstoletí, který je obviněn z velezrady.
Jednatřicetiletý člen Al-Kajdy se narodil v Oregonu, konvertoval k islámu a v roce 1998 odjel do Pákistánu, kde se oženil s dcerou afghánských uprchlíků. Od roku 2004 se začal objevovat na videonahrávkách Al-Kajdy. Ačkoliv zřejmě nemá ve struktuře sítě žádnou větší moc, je podle expertů velmi důležitým nástrojem propagandy. "Hele, to je ten Američan, který všechno pochopil a přidal se k nám," má od Al-Kajdy napsáno na čele.
Tajemná armáda stínů
Na obou stranách hranice bojují příslušníci takzvané Armády stínů - Laškar al-Zil. Jde o vojenskou větev centrální Al-Kajdy navazující na nechvalně známou Brigádu 055. Ta bojovala v Afghánistánu v letech 1996 až 2002 po boku Talibanu. V době vlády Talibanu v Afghánistánu, ještě před americkou invazí v roce 2001, sloužila Brigáda 055 pro výcvik bojovníků Talibanu a byla součástí jeho vojenského aparátu.
Na svém vrcholu v roce 2001 měla jednotka odhadem 2000 vojáků. Brigáda byla složená z Arabů, Asijců, stejně jako z Čečenců, bosenských Srbů a Ujgurů ze západní Číny. Brigáda pak byla prakticky rozprášena během bitvy o Tora Bora v prosinci 2001 a během operace Anakonda v březnu 2002.
Armáda stínů se utvářela ze zbytků brigády v letech 2002 - 2006 na pákistánských kmenových územích. Odhadem může mít až 10 tisíc bojovníků, kteří se zapojují po boku Talibanu a dalších skupin do bojů proti zahraničním jednotkám a afghánským i pákistánským ozbrojeným složkám podél hranic.
Američanům se v posledních měsících podařilo zabít pomocí bezpilotních strojů několik velitelů této jednotky. Armáda stínů nejčastěji operuje proti americkým jednotkám v afghánských příhraničních provinciích Paktika, Paktíja, Chóst, Kunar a Núristán. Společně se sítí Hakkání mají zřejmě na svědomí prosincový útok na základnu CIA, při kterém zemřelo sedm špičkových agentů.
Žádní softwaroví kouzelníci
Nedejte se mýlit, síť Hakkání neskrývá žádné softwarové inženýry nebo hackery. Jde o tvrdou militantní skupinu založenou válečným veteránem Džalaluddínem Hakkáním, který má velmi úzké vazby na Taliban a především šéfy Al-Kajdy.
Paštunský kmenový vůdce Hakkání býval velitelem mudžahedínů proti sovětským vojskům v osmdesátých letech. Později byl vojenským velitelem Talibanu a guvernérem provincie Paktíja. Jeho síť čítá podle odhadů až 500 bojovníků, kteří jsou zodpovědní za celou řadu útoků proti spojeneckým jednotkám v Afghánistánu. Hakkání, kterou fakticky vede Džalaluddínův syn Siraj, je jedním z hlavních odpůrců současné afghánské vlády.
Od afghánského prezidenta Hamída Karzáího přitom kdysi dostal nabídku, aby stal ministerským předsedou.
Síť Hakkání má například na svědomí útok na objekt OSN v Kábulu, při kterém zemřelo 5 zahraničních pracovníků, bombový útok na hotel Serena v Kábulu i neúspěšný atentát na afghánského prezidenta Hamída Karzaího. Spolu s Kvétskou šúrou talibanského vůdce mully Umara a militantní stranou Hezb-i-Islamí patří mezi tří hlavní povstalecké skupiny v Afghánistánu.
Mulla Umar a ti další
Pákistánský Wazíristán je útočištěm i pro operační základny afghánského Talibanu. Jeho dřívější hlavní představitel mulla Umar uniká už osm let a pokračuje v boji. Se svými přívrženci se ukrývá pravděpodobně poblíž města Kvéta v Balúčistánu.
Jednooký vůdce Talibanu - o oko přišel v boji se Sověty - se po spojenecké invazi v roce 2001 stáhnul, svět slavil jeho pád, teď je však zpátky. A má i svého nástupce. Tím je mulla Abdul Ghání Baradar.
Jeho současné fotografie neexistují a podle expertů může být mnohem nebezpečnější, než kdy byl jeho učitel Umar. Na starost má financování Talibanu a dohlíží na operace v jihozápadním Pákistánu.
Poslední "významnou skupinou", která má na svědomí množící se útoky na spojenecké a vládní jednotky v Afghánistánu, je militantní strana Hezb-i-Islamí jednoho z nejznámějších paštunských kmenových vůdců Gulbuddína Hekmatjára.
Ten kdysi rovněž velel mudžahedínům ve válce proti sovětským okupačním vojskům a později byl dokonce afghánským premiérem.
