Armáda si nový vůz pochvaluje. Oproti stařičkým vozům je větší, rychlejší, výkonnější, pohodlnější, má nižší spotřebu, dojede dál a uveze víc.
"Je rozhodně výkonnější a komfortnější," konstatoval řidič Jiří Flašar ze 71. mechanizované brigády z Hranic. Právě jeho jednotka tento týden dostala deset nových vozů, jako první v české armádě. - více zde
Třínápravové nákladní vozidlo T-810 je celkově větší než jeho předchůdce Praga V3S. Nová generace vozů pro armádu má tak větší úložný prostor - 12 metrů krychlových oproti 8,5 metru. Tatrovka může jet téměř dvojnásobnou rychlostí - až 106 kilometrů za hodinu - a její dojezdová vzdálenost je delší o 200 kilometrů. Do její nádrže se vejde téměř třikrát více nafty.
"T-810 s valníkem a plachtou jsou určeny pro přepravu osob nebo až pěti tun nákladu. Posádka bude přepravována ve větším pohodlí - například kabina řidiče i korba jsou samostatně vyhřívány, nechybí ani klimatizace," popsal Flašar.
Už jen díky prostředí pro řidiče, modernější palubní desce, odpruženým a anatomickým sedadlům a přehlednému ovládání nelze nový armádní vůz se stařičkou pragou prakticky vůbec srovnávat.
Komfort a hlavně bezpečnost považuje za důležité i velitel pozemních sil, generál Ján Gurník. "Techniku budeme používat v zahraničních misích, kde je prostředí často opravdu nehostinné. Klimatizaci a další vymoženosti vojáci potřebují," uvedl s ohledem na působení českých vojáků především v Afghánistánu.
Díky vyšší světlé výšce a dodatečné montáži různých pancéřových prvků bude vůz podle jeho slov odolnější proti útokům konvenčních zbraní, včetně protipěchotních min.
U takto speciálně upravených vozidel T-810 armáda počítá s centrálním huštěním pneumatik a ochranou osádky a přepravovaných lidí před zbraněmi hromadného ničení filtroventilačním zařízením. Speciály budou mít i povrchovou úpravu pro jednoduché odmoření a budou vybaveny ochranou proti prostředkům elektromagnetického průzkumu.
Pozemní síly dosud mají ve výzbroji přes 700 starých vozů V3S. "Věřím, že budou nakonec všechny postupně nahrazeny novými tatrovkami," dodal Gurník.
. Praga V3S versus Tatra T-810
|
Nová tatra se od kopřivnických vozů liší
Nový model Tatry T-810 prakticky nijak nenavazuje na žádný jiný vůz z dílen kopřivnické automobilky. Nemá tatrovácký vzduchem chlazený motor, nápravy ani jiné charakteristické prvky.
V roce 1994 vznikla společnost ROSS (Roudnické Strojírny a Slévárny) spřažená s francouzskou automobilkou Renault (divize Renault Trucks). Firma se zaměřila na lehké nákladní vozy a kolem roku 1995 vznikají plány na obnovu vozového parku české armády právě vozidly Ross.
V roce 1996 jedná ROSS s vládou o uzavření kontraktu na nákladní terénní vozy. Armádě nabízí model R210, který měl nahradit zastaralé Pragy V3S.
Společnost ROSS ale roku 1998 zkrachovala. Model R210 se nakrátko zcela vytratil a až v roce 2002 celý projekt vozidla pro armádu koupila kopřivnická Tatra. V roce 2005 je pak poprvé představeno veřejnosti vozidlo s označením Tatra R.210 12.VV 6x6.
Po dalších dvou letech úprav Tatra představuje řadu T-810. Armáda po výrobci chtěla, aby se nové vozidlo vyznačovalo vysokou průchodností terénem, odolností, manévrovatelností, pasivní a aktivní ochranou a aby se dalo snadno přepravovat letecky, po moři i po železnici.
Pragovky sloužily půl století
Vozidla Praga V3S se za půlstoletí služby v armádě staly doslova legendou. I přesto, že vojáci vozidlo překřtívali nejrůznějšími způsoby jako "véeska", "vejtřaska" nebo "kostitřas", dodnes si schopnosti automobilu pochvalují.
Historie Pragy V3S se přitom začala psát už v roce 1951. "Tehdejší lidová armáda chtěla nákladní automobil s vysokou průchodností terénem, malou bořivostí, malou výškou a vzduchem chlazeným motorem," konstatoval zástupce velitele sil podpory a výcviku generál Radoslav Rotrekl.
Malou bořivost a vysokou průchodnost terénem měla zajišťovat třínápravová koncepce s pohonem 6x6 a připojitelným pohonem předních kol, s dvojmontážemi na zadních nápravách a pneumatikami o větším rozměru, než odpovídalo jejich skutečnému zatěžování.
Jelikož neměla automobilka Praga k dispozici vhodný motor, byla tehdy použita jednotka Tatra T-912 - řadový šestiválec o objemu 7 412 ccm s výkonem 72,1 kW (98 koní). Převodovka byla čtyřstupňová, doplněná dvoustupňovou přídavnou a rozdělovací převodovkou.
Kabina byla ocelová s dvojicí dveří otevírajících se směrem dozadu, dvojicí čelních vyklápěcích oken a střešním poklopem na místě spolujezdce.
Vozidlo se vyrábělo v závodě Praga do roku 1965. Pak se výroba přesunula do tehdejšího národního podniku Automobilové závody Letňany (Avia), kde se vozidla vyráběla až do roku 1988. Krátce vozy montovala i společnost Zemědělské stroje Vinoř, v letech 1982 až 1991 se pragovky vyráběly i v Bratislavských automobilových závodech.
Za tu dobu došlo pouze ke dvěma částečným modernizacím, ke kterým se přistoupilo teprve v roce 1980. "Praga V3S nás vždy dovezla tam, kam měla. Na svou dobu šlo o vyspělou konstrukci, která díky podvozku měla opravdu mimořádnou průchodnost terénem," konstatoval Rotrekl.
